Obsah příspěvku byl smazán.
kdyby pejsek měl ploutvičky
neskakal by do loužičky
skočil by hned do přehrady
a nebylo by mu asi rady
všechny ryby v přehradě
po hromadne poradě
nechtěly tam toho psa
doba pry je hodně zla
boji se rybiho moru
vyhodili na břeh tu potvoru
a pes dál si spí vůbec se neprobral
ve snu se i počural
Obsah příspěvku byl smazán.
citíš se jako vůl ?
ale nespasáš snad louky
a na nich čerstvý jetel
na to bys v pocitu měl brát svůj zřetel
nespásaš louky nežereš seno
v katastru nevidím ani pastviny jako tvé věno
dospěl jsem k závěru
že vůl asi nejsi
můj pocit řiká že člověk si
a to blizký člověk zdejší 
papoušek v kleci
jisti to důkazem
na dvířkach visí mu
visačka s občanskym průkazem
do budky dali mu samičku kakadu
a on ji hned poskakal papoušek zezadu
s vajiček mlaďatek plná klec byla
o tom ta samička už dlouho snila
sameček papoušek naivni byl
uletět s klece připraven byl
zvečera jednou vyletěl z budky
útok však kocoura
byl přiliš prudky.
zabouchl se do chlapa
s vnitřní krásou ženy
Země už není kulatá
zkosené má stěny
Obsah příspěvku byl smazán.
tak i já přispěju něčím lehčím ze své staré dekadentní tvorby. konec jsem máznul, je poněkud morbidní ;-)
POZDNÍ VEČER
Tam u kopce pána Nerudy
ocitl ses směle pod schody.
Nastav své milé mužné rámě
v botách si křehký kotník láme.
Je pozdní večer, Listopad
v srdci žár, po těle chlad,
„Mohu dnes doufat, mohu - snad? “
„Čum na cestu, abys neupad.“
Napravo do výšin palác ční
při cestě bledé lampy uliční
„mluv, ty tichej podivíne“
poručí a dvakrát zívne.
Za plynulého klopýtání
ledového větru vání
Došli na místo určení
zimou a tichem znaveni.
„Máte přání, co si dáte?“
„Něco na zahřátí, máte?“
„Máme všechno, milej pane“
milá srší, prudce vstane.
Když se vrátí, zlostně praví:
„se mnou je tu, jinou svádí?“
Proudy vět ji brání v nádech,
zkoušíš plavat s kudlou v zádech.
(Popravdě, pěkná byla, do světa.
Až moc. Vědoma sebe, koketa.)
Těch pár slov cos s sebou měl
v kruté záplavě jsi již nenašel.
„Kam zas čumíš? Je ti vhod?“
„dej mi pokoj…“
„ty jsi ale idiot!“
(Byl pozdní večer, listopad,
zas povídat si milá chtěla,
.............................
nic o mě však nevěděla
neměla aní tušeni
co jsem za brutální stvoření
ona mě chtěla,milovala
jeji krása si se mnou hrála
já však jiné plány měl
na skřipci ji natahovat,bít
to jsem chtěl
ona prosila plakala
slzy ji tekly po tváří
a já ji držel na hradě ve svém žaláří
po patnacti letech jejího muka
splodila mi krásneho kluka
pustil sem ji na svobodu
a ona věrná dál byla mému rodu
dodnes se jen milujeme
do mučírny už nepujdeme
Obsah příspěvku byl smazán.
Za sexem jezdí polem i lesem
Lukáš svým starým Mercedesem
hlavu mu popletla "kočička"
u studánky ji zahlédl bez trička
Loudí teď na ní milování
ona však nutí ho do čekání
nápadníků má celkem dost
ona je totiž opravdu kost
Lukáš už dostává horečku
v hlavě má jen onu "kočičku"
Hormony s ním řádně cloumají
klidného spánku mu nedají
Lukáši vem rozum do hrsti
dopřej si i jiné radosti
"Kočička" přec není jediná
i jiná může býti tvá milá
Obsah příspěvku byl smazán.
1
