Otázka č.1:
Pamatujete
si, kdy jste spáchali svůj první hřích!
Otázka č.2:
Pamatujete
si, kdy jste poprvé někomu zalhali?
Otázka č.3:
Rozplakali
jste se někdy nad svou hříšností?
P.S.
Pokládáme-li podobné otázky sami sobě, potom nás asi překvapí, "co jsme
zač"! 
Ale hledáním svého prvního hříchu objevíme celou řadu hříchů
dalších, které by v nás mohly probudit uvědomění, že nemáme právo
nikoho za jeho hříšnost kritizovat nebo odsuzovat. 
Otázka:
V jakém věku
přestává být dítě dítětem?
P.S.
A vůbec; přestane být někdy dítě dítětem? 
ANEKDOTA
Julie, milovalas už přede mnou nějakého muže?
Ne, miláčku. Pravda, měla jsem k několika mužům úctu a obdiv pro jejich
krásu, odvahu, sílu, vzdělání, inteligenci nebo roztomilost, ale u tebe,
Harry, je to to jen a jen čistá láska.
Nebudu "škudlit", přidám ještě jednu.
Snoubenka daruje milému dvě kravaty, a když druhý den přijde v jedné z
nich na schůzku, tak se rozpláče.
"Proč pláčeš?", ptá se se snoubenec nechápavě.
"To nic. Já jsem věděla, že se ti ta druhá kravata nebude líbit.
Čtení besední - 1901.
PODIVNÉ PŘÍBUZENSTVO.
Slušný mladý pán vyprávěl nedávno v jisté společnosti tento zajímavý
případ ze svého života: Seznámil jsem se s mladou vdovou, která bydlila s
dorostlou nevlastní dcerou v jednom domě. S vdovou tou jsem se oženil. Můj
otec, kterému byl tím umožněn přístup do domu, poznal nevlastní naši
dceru, oblíbil si ji a oženil se s ní. Tak se stala má žena tchýní svého
vlastního tchána a nevlastní má dcera stala se mi macechou a já z
nevlastního otce stal jsem se jí nevlastním synem. --- Má macecha,
nevlastní dcera mé ženy, povila syna; byl to tudíž můj nevlastní bratr,
poněvadž byl synem mého otce a mé macechy; že však byl též synem naší
nevlastní dcery, stala se má žena jeho babičkou a já dědečkem svého
nevlastního bratra. --- I mé paní narodil se syn. Má nevlastní matka,
nevlastní sestra mého kluka, je mu zároveň babičkou, protože je to potomek
jejího nevlastního syna, a můj otec švagrem mého dítěte, protože jeho
paní byla nevlastní sestrou mého klučiny. Já jsem bratr svého vlastního
syna, který je dítětem mé nevlastní babičky. Jsem švagrem své nevlastní
matky, má žena je tetou svého vlastního dítěte, můj syn je vnukem mého
otce a já sám sobě jsem dědečkem!
P.S.
Snažil jsem se tu příbuznost sledovat, ale dá to zabrat. 
Varování.
Vynutit si
hovor na ulici na někom, kdo viditelně spěchá, není neslušnost, ale
nehoráznost. Obzvláště, když tématem debaty je: "Jak se máš? Co
děláš?"
Etika s humorem.
Srazí-li
se dva zdvořilí lidé mezi dveřmi, dávají si tak dlouho přednost, až do
nich konečně někdo nezdvořilý strčí, a tak je dostane z neřešitelné
situace.
"Má člověk
možnost chovat se eticky po celý svůj život?" 
Když se k
lidem chováme hezky, potom je hezký celý náš život. 
1
1
1
1
