Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Heleeee voleeee a co teda mateee ?

Vokna, viď, a kolik dopravy když napadneou 4 cm sněhu...

Kolaps dopravy

Právě výraz -okurek a kedluben (mužský rod) je typický pro Moravany.

Jo, desny patvary

Taky tady říkáme kerláb místo kedlubnu. To je spletné z němčiny - Kohlrabi

Slova z němčiny mi nevadí. Němčina je krásná

V češtině je jich spousta hodně z řemesel. Roura, drát, řemen, váha, kočí, šroub, ale i v jídle, knedlík, šunka, salát, nudle a spousta dalšího, co jsem si jen vzpomněl. Ale lidi taky používají německá slova když nemusejí, šmak, špacír, šlauch, helma, špryc a podobně, přestože pro to máme dávno zavedená česká slova.

Jistě, však jsou to naší milí bratri :)

Ale mladí se bohužel učit německy nechtějí, ani argument, že kolem nás žije 100 milionů lidí mluvících německy jim nestačí a berou jen angličtinu. Podle mně je to škoda, léta jsme měli informace jen z vídeňské televize a poslouchali radio Ö3.

Není to moc populární jazyk, to je pravda. Ale umět angličtinu je dnes nutnost

Přesně tak.Používají ji i samotní Němci.

Můj táta Němce nenáviděl, vyrůstal za války, tak se na něj nešlo zlobit. Ale jakožto řemeslník se bez německých slůvek, či spíš oborových výrazů a zkomolenin nedomluvil a vůbec mu tyto obraty nepřipadaly německé. Kirna, durch, kónus, vint, šuplera, vágrys, majzl, kybl, štýlko, šraňk...
Taktéž moravské hospodyňky se mohou chlubit znalostí cizích jazyků. Šufánek už je klasika, ale šprudlák, trajfus, nebo prézle jsou v Čechách stále exotikou zavánějící slovíčka.

Tahle generace. našich rodičů a prarodičů, používala německé slova běžně. (tedy spíš ty zkomoleniny )))

Myslím si, že Češi ale i jiné národy si Němčiny užily dost. Hlavně za druhé světové války.

Už jsi někdy studovala "pražštinu" ???

Tu ja ziju :))

kedluben se říká i v Plzni

Leda od nějakého místního Moravana,od příbuzných jsem to nikdy neslyšela.Zato se tu hodně zpívá.

Né, já jsem plzeňák a v životě jsem tu neslyšel říct kedlubna. Jo zpíváme, to máme asi po tom Plzeňským...

Zaujaly mě ty vošouchy,hluchce,­housky(vánočky) a zarputilé slovní obraty - copa,jakpa,tu­ten,tuto,tepřiv atp.

A právě jsem kouknul do Plzeňsko-českého slovníku s podtitulem Pročpa tudlecto řikáme a slovo kedluben jsem tam nenašel, takže to slovo asi neni typická plzeňština.

jj, tutady, tadytudy...

Kdysi mně moje čerstvá jihomoravská tchyně požádala, abych vylezl na hůru a shodil jí trochu turkyně pro prase. Jako Brňák jsem vůbec netušil, co mám udělat, ale ukázalo se že jsem měl vylézt na půdu, kde byly zavěšené palice kukuřice a pár jich shodit dolů.

Okurek = oharek

Okurka = oharka

Zvláštní,tenhle výraz jsem znala jenom jako vajgl.
https://cs.wiktionary.org/wiki/oharek

To je opravdu zvláštní... z mojí zkušenosti mi to kazdrj Morava okamžitě vzali, jen co se zmíním, že nic jako okurek neexistuje. To se pak milý moravak trochu zacepyri a sdělí mi, že vlastně úplně správě po moravsku je to oharek.. a kouká, jestli neomdlim.

Tak ale v Brně se to tak říká. Viděl jsem to tam v r. 2000 napsané na ceduli u stánku s rychlým občerstvením:

OKUREK .... 5Kč

Říká no.. okurek se říká i snad mimo Brno. Ovšem já nejsem nijak vysazena na nějaký nářečí. Třeba oharek mi vůbec nevadí. Nebo klide ať říkají okurce zkourenej zajíc běží polem... irituje mě, že jsem u okurky a kedlubny zvyklá na ženskéj rod..

A nejvíc mě iritují žabomyší války mezi Brnem a Prahou.

Musíš se umět povznést nad nedůležité maličkosti:))

Svatá pravda.

Oni až budou mít ten hajprlúp, tak se třeba uklidnej :))) (nemohla jsem si pomoc). :))

jo, tomu popravdě moc nerozumim...

Ale některé vtipy nejsou špatné ;-)

Brambory , zemaky, erteple , kobzole.....

Co se týče změny rodu, Moraváci zase naopak namísto hadr říkají hadra (žen. rod).
Např. "podej mi tu hadru".

To je pravda. Ono toho možná bude víc.. já to zas moc neznám.. na Moravu skoro nejezdim

A to děláš chybu děvče. Velikou chybu

Sice mám ráda víno,ale moravské vinné sklípky mě moc neberou,ani kraj plný vinic.Zato miluju Beskydy a Jeseníky,skoro jako Šumavu.

Já v Beskydech bydlím a troufám si říci, že nějaký Pražák byl na Pustevnách možná častěji, než já. Ono, když je to pod nosem, ani to tak neláká. Já každé ráno, při pohledu z okna vidím kapličku na Radhošti. Takže vlastně kecám. Jsem tam 365 x do roka.

Výstup na Lysou horu s lyžemi na zádech,byl pro mne nezapomenutelný zážitek.Podruhé už raději bez lyží.

Na Lysé jsem byl 2x. Jednou ještě ze školy a podruhé, když přijela kámoška z placaté Hané a byla ohromena tou výškou.

Placatá Haná? )))
V širším slova smyslu tak bývá jako Haná označována nížina mezi Bludovem a Napajedly (tedy v zásadě Hornomoravský úval a přilehlé nízké pahorkatiny). Konkrétně se jedná o region zahrnující rovinatou oblast mezi Litovlí, Šternberkem, Lipníkem nad Bečvou, Holešovem, Napajedly, Vyškovem a Prostějovem. Tuto kotlinu ohraničují ze severovýchodu Oderské a z východu Hostýnské vrchy. Pomyslnou jižní hranici Hané tvoří Litenčické vrchy a Chřiby a na západě oblast uzavírají kopce Drahanské vrchoviny. Osu takto chápané Hané představuje řeka Morava. Pro Hanou bylo v minulosti typické rozšiřování jejího území, prostřednictvím „expanze“ hanáckých zvyků i nářečí. O tom svědčí i přechodné hraniční oblasti jako například Malá Haná, Záhoří či Hanácké Slovácko. Také jinak územně nesouvisející oblast Osoblažska bývá pro svou rovinatost a relativní úrodnost nazývána Slezskou Hanou. Nejpřesněji je možné vymezit východní hranice Hané, kde tento nížinný region sousedí s hornatou oblastí Valašska, případně severovýchodní hranici vůči náhorní oblasti Nízkého Jeseníku. V okruhu +- 50 km, je tu vše...lesy, hory, skály, lomy jeskyně

Mezi Bystřicí pod Hostýnem a Hranicemi na Moravě probíhá hranice mezi hanáckým a valašským nářečím. Je zajímavé, že taho hranice souvisí s pěstováním cukrové řepy. Tam kde se řepa nepěstuje končí hanácké nářečí.

Hanácké nářečí už jen přežívá, u těch starších....mladí tak už nemluví...možná to bude tím, že zbourali cukrovary a přestali pěstovat cukrovku. ))

Tak to se bude valašské nářečí dál rozšiřovat. Ruší se cukrovary a také pěstování řepy.

Ruší se i komunisté Gabrieli. Ale ti se ruší, protože jsou neschopní.

Děkuji za "Hanivědnou" přednášku

si jsem měl napsat Hanyvědnou. Ale když se píše vlastivědnou, tož jsem napsal Hanivědnou. To jen proto, aby jsi pochopila, kdyby jsi náhodou nechápala. Myslím však, že u tebe to nehrozí, aby jsi ne-chápala.

,,Hané- vědnou´´ a ...máš zač.

Pustevny jsou Dysneyland, profláknutý kopec pro mastňáky, kam se dá vyjet autem, nebo lanovkou. Pestrobarevné stánky, všechno předražené, přelidněné, kravál, plno odpadků, psů a jejich hov-en, hnus. Byl jsem se tam letos podívat po asi třiceti letech a už tam asi nikdy nepojedu. Moravská obdoba Krkonoš, či spíš Špindlu, opravdu tak pro Pražáka.
Zkusil jsem i Lysou, to už je trošku jiný kafe. Sice taky plno lidí, ale přece jen tam drtivá většina z nich leze pěšky a dá to docela zabrat, takže nic pro blbečky co jezdí autem i z kuchyně do obýváku.
V každém případě bych uvítal, aby konečně skončil covid, milovníci ól inkluzív povalování v hotelích odtáhli letadlem někam do řiti s cestovkama a do našich hor, lesů a kempů se vrátil klid. Poslední dva roky to bylo u nás strašný, všude plno blbců s čoklama, kteří se v přírodě neumí chovat.

Tož nezbývá, než s tebou souhlasit, Slováku, který jsi nedošel do Prahy

Čecháčci nám na vojně říkali pauzáci. To kvůli hymně. Češi měli boryš umí po skalinách, Slováci sa zastavili, bratia a mezi českou a slovenskou částí byla pauza, to prý je hymna Moravy. A pak je mám mít rád, cajzle namyšlený

Před ,,covidem,, to takové nebylo.

Tak ve Špindlu a na Pustevnách to tak bylo i před covidem. Ale na méně atraktivních místech nikdy tolik lidí nebývalo. Mě by ti lidi ani tak nevadili, jen kdyby se uměli chovat. Hulákají, odhazují brajgl, všude štěkající psi, nikde klid. Taky značně vzrostl počet cyklistů, tedy spíš hňupů, co si koupili kolo a jezdí všude, jako by jim patřil celý svět. Proti normálním cyklistům samozřejmě nic nemám, jen potkat v krajině blbce na kole je někdy i o život, což opravdu dříve nebývalo.

Kde stojí hotely a rozmanité občerstvovny,tam bude vždy větší hustota "blbců",kvůli kterým to ovšem majitelé těchto staveb realizovali.Stále ale existují krásná místa,kde nepotkáš živáčka.

Já vím. Bohužel takových míst stále ubývá. Momentálně se například pracuje na devastaci Králického Sněžníku. Naši polští sousedé tam staví rozhlednu, nějaká hospoda, nedej Bože hotel je jen otázka času. Z Kraličáku je za dobré viditelnosti nádherný rozhled a žádná rozhledna tam není potřeba, byť tam už kdysi byla, dokonce i horská chata, po které zbylo jen to legendární slůně. Takže bohužel, přijdeme o další krásné a hlavně klidné místo.

Já pamatuji ještě vrchol Králického Sněžníku s rozhlednou a turistickou chatou. Obě byly v závěru 60.let nepřístupné a v 70.letech byly zbořeny. Přitom ta chata byla už z Králik docela viditelná.
Králický Sněžník je dost osamělá hora, z autobusové zastávky v Horní Moravě to k prameni Moravy trvá tak 3 hodiny. A další 3 hodiny k nejbližší turistické chatě nad Stříbrnicemi.Vrchol Sněžníku je dost plochý, od pramene Moravy jsou vidět Jeseníky , Králíky a kopce nad Cervenou Vodou, když se chcete podívat na sever do Slezska a na Orlické hory a Krkonoše musíte jít na druhý konec vrcholu takový kilometr odkud zase nevidíte Jeseníky. Ta rozhledna tam tedy chybí.
V posledních letech se v Doní Moravě vytvořil rozsáhlý rekreační areál s lanovkou která Králický Sněžník přiblížila. Stálo by ovšem zato obnovit tu chatu s tím slonem na Sněžníku. Ovšem ty turiskické chaty nepřístupné autem jsou spíš nevýdělečným podnikem, v dávné minulosti byly postaveny a subvencovány turistickými spolky a s jejich zánikem zanikaly i ty chaty.
Jako třebas Chata na Vřesové studánce na jedné z krásných lokalit Jeseníků. Ta ještě v 60.letech fungovala, byl v ní dokonce klavír. Taky o jejím obnovení se uvažuje v souvislosti s rekonstrukcí tamní zničené kaple.

Ano, Králický sněžník je osamnělá a obtížně dostupná hora. Těch deset kilometrů do kopce je účinný filtr na eliminaci nežádoucích tvůrců bince a kraválu. Léta tam byl svatý klid, úplně jiný svět, než třeba Praděd, nebo Sněžka. Právě proto bych uvítal, kdyby se tam nestavělo nic. Ten blázinec v Dolní Moravě by mohl masové davy a milovníky petrobarevných atrakcí uspokojit dostatečně. Kraličák by mohl zůstat zase nám, příznivcům klidné přírody. Mě na něm ta rozhledna nechybí, obkroužit placatý vrchol je pro každého turisty sladká odměna za výstup, zejména za doré viditelnosti. Rozhledny ma jí smysl na zaelsněných vršíh, kde není nic vidět kvůli vegetaci, to se ale Kraličáku netýká, nad pramenem Moravy nic neroste.

Verim, mám ráda exotické země:))

Mražená dorta.

Tak to jsem neslyšel
Ale ještě si vzpomínám na moravismy jako "to se tam nevleze" (namísto nevejde) a "pouklízejte tady" či "poutírejte stoly".

Leze, leze po železe, nedá pokoj, až tam vleze. A když tam nevleze, tak tam nevejde???

... Jdu do doktora , nebo jdu do holica a atd

Jdu do holíča, bo sem zarostlý jak -íča

Rožni, ať vidíš, kolik teho tam vleze.

Okurek je dialekt. Slovník spisovné češtiny, str. 244, Academia 2001. Okurka je podstatné jméno rodu ženského.

A jaký je rozdíl mezi nářečím a dialektem? (Argot raději nechme stranou.)

To nevím, ale u nás byl vokůrek dycky von.
A kolik sevleze do flašky vokurků záleží na tym, jak se tam namačkajó.

Rozdíl žádný-to jen pro Honzu.

Můžu tě ujistit, že vokůrek existuje. U nás nikdo neřekne ta okurka, tedy vyjma turistů z dalekého západu.
Oharky sú na jihu Moravy, ponejvíc na Slovácku.

A kde se kukuřici říká turkyň, dělal jsi průzkum?

No u nás je turkyň, nemusím dělat žádné průzkum. Už jako děcka jsme hráli na schovku v turkyni.
Na sever od Brna roste turkyň, kukuřice je málo. Směs brněnštiny, trošku hanáčtiny, no nádherně se u nás mluví a pořád lze u některých jedinců poznat, z keré dědiny je.

Vokůrek je, předpokládám, bratranec křemilka a Vochomůrky

To nevím, genetikou se v Brně zabýval slezský rodák Gregor Mendel. Nejsem odborník ani na genealogii, rodokmen mě moc nezajímá.
Vokůrek je u nás to, čemu se v Práglu říká okurka.

Překvapení- nejenom v Práglu.

Přesto je v některých krajích nářečí téměř nepostřehnutel­né,což pro mne bylo nejvíce zřetelné v severních Čechách.
Ve většině ostatních krajů je naopak dost silné a svojí zpěvností ohromně zajímavé.Trochu jinak než v Praze už se mluví na Berounsku,o západních Čechách nemluvě.Jinak na východ od Prahy,odlišně pak dál, na různých místech Moravy.

Rozdíly v nářečí byly v minulosti ohromné. V rámci okresu bylo poznat ze které vsi mluvící pochází. Dnes se pozná kdo mluví valašsky, hanácky, lašsky ale rozdíly mezi jednotlivými vesnicemi už vymizely.
Ustup nářečí nastal s nástupem rozhlasu a televize. Jsou odhady, že za takových 50 let se podle řeči pozná jen Cech od Moraváka.
Podobné je to i v Rakousku. Tam se v rostoucí míře uplatnuje "hochdeutsch".

Nejspíš se lidé taky víc stěhují,navazují čilé vzájemné kontakty,přižení se,či přivdají ap.

Zato " u nas" ne..kazde udoli ma jine nareci a a vsichni, kdo se chteji asimilovat se ho musi naucit, jinak jim obec neda obcanstvi..kazde jenom trochu vetsi mesto ma vlastni televizni stanici a mluvi se v ni mistnim narecim..vzhledem k tomu, ze kazdy ctvrty je z jine zeme, je to asi nutnost, jinak by "Svycarstina" zanikla.

Já měl s nářečím dost potíže ve školách. Ani ne tak s učiteli jako se spolužáky. Moravské kmeny jsou dost navzájem nesnášenlivé. Na Hané byli neoblíbeni Valaši i moravští Slováci. Už ani nevím jaké je to dnes mezi mladšími.
Venkov se poslední dobou , zvláště v blízkosti velkých měst, urbanisuje. Vesnice mají třetinu , čtvrtinu nového obyvatelstva. Pocházejícího z města. Vznikají tím spory mezi starousedlíky a náplavami. Rozdíl mezi městem a venkovem se tak stírá.
K podobnému vývoji dochází v některých vsích v pohraničí, zvláště těch s turistickým významem. Stěhují se tam lidé (spíš důchodci) z měst a rekonstrují své chalupy. Taková Ostružná v Jeseníkách se změnila k nepoznání. Dokonce i volebními výsledky. Před 20 lety tam dominovala KSCM s CSSD, dnes tam vyhrálo Spolu.

To je otázka na téže úrovni jako:
Proč děti pohlavárů chodí do speciálních škol?
Proč mají potentáti zvláštní nemocnici či nemocniční oddělení?
Proč manželky potentátů nenakupují v místní samoobsluze?
A podobně.
Obvykle se s tím vyleze v době, kdy je cílem někoho zostudit či získat si určitou sortu příznivců.

Tohle srovnání by platilo pouze tehdy,kdyby šlo o obvyklou praxi a nikoliv pouze výjimku ze zákona a to v případě,že čelí konkrétnímu nebezpečí-o čemž rozhoduje vláda.

Zbyněk Stanjura se v poslední době několikrát vyjádřil před kamerami a chvílemi jsou to docela "zvedáky". Údajně budoucí ministr financí nemá ponětí, jak se zvyšovaly platy učitelům, (nebylo to plošně), plácá nesmysly o ochrance. Ono ho to ovšem rychle naučí, jaká je realita. Jen co se potká s nějakým magorem, který si svůj finanční deficit vyloží poněkud po svém.

Jak ses před kamerami vyjádřil ty, člověče?

Na některé "hlubokomyslné" otázky opravdu nemám odpověď.

Tohle podepisuju !!

Slováci by Čecha, který przní slovenštinu, nikdy nezvolili.

Slováci mě mile překvapili.Jak vstupem do eurozóny,tak i prezidentstkou volbou.Češi by pí.Čaputovou nezvolili.

To bych nikdy netvrdil. Nenacházím pro takové tvrzení jediný relevantní a všeobecně platný důvod.

K přijetí eura jsme se zavázali již při vstupu do EU.Přestože nebylo určeno datum,předpokladem nebyly tak dlouhé odklady.Prospělo by to obchodu i pevnosti měny a mohlo by odhalit nelegálně nabytý majetek.Ostatně ČNB má v eurech šedesát procent devizových rezerv, takže stabilitu eura využíváme tímto způsobem i my. Česku ujíždí vlak,nemít euro nás stojí desítky miliard ročně. Za rychlým zdražováním stojí mj. i koruna a kurzové riziko. Státy s vlastní měnou si navíc půjčují bez záruky Evropské centrální banky,tedy za vyšší úrok,který platí tuzemští daňoví poplatníci.
V čem spočívá rozdíl mezi prezidentkou Čaputovou a M.Zemanem,snad nemusím rozepisovat.Jen bych chtěla ujistit,že fakt nejde o odlišnost pohlaví.

Euro znamená rozložení všech kladů a záporů v ekonomickém vývoji na všechny rovnoměrně. Což nepovažuji za správné. Vidím v tom bolševickou ekonomiku, která smazávala neúspěchy podniků tak dlouho, až se SSSR zhroutil. Že má ČNB rezervy převážně v Euru, je logické. Tudy nejvíce obchodujeme.
Co do presidentky Čaputové, zpochybňuji vaši jistotu, že by ji u nás voliči nezvolili. Pokud by měli výběr mezi Čaputovou a Němcovou, docela určitě by paní Čaputová zvítězila. Kdyby podobně sympatická a výřečná dáma stála proti MZ, měla by velkou šanci.

Ano, podle mě by i u nás vyhrála nad Zemanem. Pan Drahoš byl v debatách velice slabý, ale i tak Zemana téměř porazil. Někteří lidé možná volili Zemana ze zoufalství, neměl dobré a autentické protikandidáty, což byla naše škoda a chyba.

Skupiny voličů Zemana a Drahoše byly dost vyrovnané, Podobně při posledních parlamentních volbách. Výsledek je pak spíš věcí náhody.

Škoda té náhody v podobě vyššího zisku hlasů.

Skupiny voličů Zemana a Drahoše byly dost vyrovnané, Podobně při posledních parlamentních volbách. Výsledek je pak spíš věcí náhody.

V případě Babišovy kandidatury bude problém ,že zbylé dvě třetiny jeho oponentů ,se na společném kandidátovi neshodnou.

Česky neumí především Pražáci. Všechny filmy, texty písniček a vstupy moderátorů médií jsou v pražském argotu, což postupně vyvolává stav, že se pražský dialekt stává normou jazyka. Nedovedu si představit ten řev v Praze, kdyby filmy byly dabovány ostravským nebo brněnským dialektem (dabingové studio ČT v Brně bylo dávno zrušeno)

I Pepa z Vysočan mluví lépe česky než Babiš. Každý člověk, který má sluch, má jasno.

To je otázka jak kdo to slyší. Pražský argot na Moravě budí veselí a v Praze naopak. Babiš mluví česky dobře, i když změkčuje koncovky oproti pražštině. Dobře mluví i Maroš Kramár, Richard Müller, Fero Fenič, ale ani to nevyhovuje lidem s "pražským" sluchem. Ale to hele, kočky se mrouskaj a pod. musejí poslouchat díky centrální dramaturgii všichni.

A k tomu anglikanismy, které dnes vyhovují mláďatům, jsou tím nějak IN. Ti ani netuší, kolik původně německých slov v češtině máme (asi třetinu) zeptej se někoho, jestli ví co je to kurzarbeit.

To je stejně podivný argument,jako tvrzení,že v Praze budí veselí nářečí brněnské,či ostravské.Soudný člověk přeci nehodnotí své bližní podle nářečí.Uznávám jen,že profesionál ve veřejnoprávním médiu,by se měl krajového nářečí zbavit.
Jen by zajímalo,proč ve spojení s Pražany používáš výraz-argot. Tos je už pasoval na společenskou spodinu?

Zbavit se krajového nářečí je třeba vždy, pokud jde o oficiální sdělení, písemném či mluveném. Osobně si myslím, že i ve veřejnoprávním médiu kdokoli z představitelů země může běžně mluvit jako doma. Nepovažuji za rozumné a potřebné trvat na přísně jednotném mluveném jazyku. Je to jako vyžadovat jednotné oblečení, či účes.

Že se ve veřejnoprávních médiích a písemném projevu používá spisovná čeština,to je bez debat.
Ale i melodie spisovné češtiny může být zabarvená nářečím,což může ve veřejném projevu vadit.

Někde jsem četl, že se v Německu objevují snahy kodifikovat nářečí a zavést je pak do škol v rámci spolkových zemí. V lokálních televizních kanálech v Německu se prý hodně mluví nářečím.

Zajímavé.Je fakt,že nářečí jsou v různých spolkových zemích odlišná a výrazná.

Někde jsem četl, že se v Německu objevují snahy kodifikovat nářečí a zavést je pak do škol v rámci spolkových zemí. V lokálních televizních kanálech v Německu se prý hodně mluví nářečím.

S tím bych souhlasil, jenže jsme zase u toho, jak to kdo slyší. Babiš mluví dobře, nemá slovenský akcent (pozná každý, kdo umí slovensky), ale po slovensku změkčuje.

Petr Fiala mluví naprosto spisovně, protože byl léta zvyklý přednášet na univerzitě, ale pozorní Pražáci už i v jeho řeči slyší moravský akcent. Já ne, pro mně mluví spisovně ale co myslíš, je to slyšet? Musí mi to říct někdo, kdo není z Brna jako já, já rozdíl nebo akcent slyšet nemůžu.

U P.Fialy je to slyšet,ale pro mne příjemně.Občas mi připomene Karla Högera.
A domnívám se,že v Babišově případě je nějaký přízvuk to poslední,co by lidem normálně vadilo.

Nebuďme diplomatičtí, Babiš mluví jak politruk ČSLA zo Záhorí.

Kdyby to byl bezvadný,férový člověk,asi by mi to nevadilo.

On snad není?

Nesouhlasím, myslím s tím zbavením se rodného nářečí v případě profesionálů ve veřejnoprávním médiu. Jediní, u kterých bych toto vyžadoval, jsou redaktoři zpravodajství, tam s tebou plně souhlasím, že zprávy by měly být podány neutrální češtinou.
Ovšem česká televize i rozhlas vysílá spoustu jiných pořadů a zejména u těch zábavných, nebo i různých zájmových magazínů by byla striktně spisovná čeština spíš nuda.
Problém našich veřejnoprávních médií je to, že téměř výhradně pražské nářečí, přízvuk, či dialekt je ten jediný možný a to je chyba. Mě by tedy vůbec nevadilo, kdyby se v televizi i rádiu ozývala různá nářečí, tedy pochopitelně v mezích srozumitelnosti. Proč by moderátor estrády, nebo magazínu pro zahrádkáře nemohl mluvit po ostravsku, nebo hanácke, vždyť je to krásné. Bohužel nemožné, povolená je jen pražština a u gastarbajterů z východu je tolerována ještě slovenština.
A tak každou sobotu helákuje a nandavá podivná žrádla na talíř kluk v akci s ukázkovou pražštinou, česky totiž vůbec neumí. Ten pořad už je na ČT dlouhá léta a pořád se tam mluví jen pražsky. Možná tomu neveříš, ale u nás to opravdu budí veselí. Pražák se u televize zasmát hantecu nemůže, protože jiné dialekty mají do naší televize vstup zakázán. Výjimkou jsou jen silvestrovské výstupy M. Donutila. A znovu opakuji, je to velká škoda, televize tak přichází o nádhernou jazykovou barevnost a zůstává jen tupě pražská, nebo učitelsky spisovná. Pražáci jsou sami proti sobě, nemají se pak čemu zasmát. Tak se koukaj a myslej si, že se to všem líbí.

To je tím, že máme jen jednu centrální veřejnoprávní televizi a rádio v Praze, a centrální jsou podle tohoto modelu i soukromé stanice. Všechno je řízené z Prahy, např. všechna regionální rádia skoupila splečnost United radio Praha. ČT má jen jednou denně regionální (jak pitomé slovo) vysílání a to jen dvacet minut.

Praha ho vysílá pro deset krajů, Brno a Ostrava každý pro zbyývající dva. Takže Čechy pro nás podle toho začínají ve Velké Bíteši, to je asi 25 km od Brna. Dokud ta veřejnoprávní studia nebudou mít vlastní editory a dramaturgii, bude Praha přemlouvat svými moderátory i reportážní vstupy moravských studií.

Přesně tak to je. Vrcholný centralismus.
Nejde jen o řeč, či nářečí. Veřejnorpávní by mělo být vyvážené, myslím pro všechny. Ale když si pustím celostátní Radiožurnál, kde jsou časté vstupy "zelené vlny", tak polovina, možná i víc jak polovina informací z dopravy je o Praze, Jižní spojce a D1. Asi jen já jezdím vždy někde jinde.
Co se kratičkých Událostí v regionech na ČT týče, tak jedna ze dvou moderátorek má tak příšerný a hlavně nemoravský přízvuk, že konkrétně ji určitě Praha dabovat nebude, tam se bude líbit. Jo, to by tak hrálo, aby vám na Moravě někdo mluvil po vašem!
Rozdělení podle krajů je samozřejmě pitomost, ale díky přechodu na DBV-T2 si každý může pustit kteroukoliv variantu reginálního vysílání, tedy Pražskou, Ostravskou, nebo Brněnskou. Těch dvacet minut ale nestojí za to, regionální televizní vysílání v podstatě neexistuje. Regionálním studiím vládne Praha, nemohou si vysílat co chtějí a kdy chtějí.
Že Čechy nazačínají v Bíteši, ale až u Kunžaku je jasný, teda nám. Ale bohužel, v Práglu si sedli papaláši ke stolu, asi v hospodě a nakreslili hranice krajů. Museli být hodně vychlastaní, neb jejich výtvor tomu odpovídá. Zrovna ten Kraj Vysočina je jeden z největších paskvilů, kousek na Moravě, kousek v Čechách, historicky naprostý nesmysl. Vůc celý ten krajský systém. Za komančů byly taky kraje, taky uměle vytvořené, ale větší a už jsme si na ně zvykli. Nikdo ale neplakal, když je zrušili. Pár let na to zřídila Praha ještě větší nesmysly, těžko s v tomto směru zlobit na televizi.

Když jsem byl kdysi v sovětském svazu, tak poslouchali všichni moskovskyj centralnyj. I tam kde jsem byl, na Kavkaze a ve Stavropolském kraji, nic jiného. Oni to už sice zrušili, kdežto my jsme to zdokonalili, pražskyj centralnyj.

Predsedatěl centralnogo komitéta komunističeskoj partii češskogo sojůza tavaryšč Cajzl Žižkovič Vltavenko...

Nevím jak u vás,ale tady stabilně funguje plzeňské rádio a nikdo není nucen poslouchat co nechce. Faktem ale je,že zájemci o kvalitní zpravodajství si krajské vysílání nenaladí.
https://plzen.rozhlas.cz/o-nas-6930737
Co se týče regionálního TV vysílání,to je závislé na udělených kmitočtech ze strany ČTÚ.

Ježkovy zraky,samozřejmě,že jsem měla na mysli moderátory a nikoliv účastníky zábavných pořadů.
Už to s tou protipražskou rétorikou přeháníš.

A "musejí poslouchat" je jaký argot ???

Musí nebo musejí, obojí je spisovně. Slovník spisovné češtiny, str. 190, vydala Academia 2001.

Musí, nebo musejí všude v republice, jen v Praze musej.

Omyl. "Voni nemusej Voni dělaj jen co chtěj"

Ale jen ti Vltavou křtění, náplavy dřou.

To je fakt, musej ve slovníku není. :-)

Hele, koukej, oni jezděj, chlastaj a až si nandaj, tak baštěj. Taky maj uklizíno.

Velice dobre mluvi cesky jeden pan z nedalekeho sousedstvi. Rozeny slovak, zijici uz delsi dobu v Nemecku a to mu je uz 74 let. Jinak dost znamy herec jak tady , tak v CR.

Juraj Kukura?

Taky bych si tipla.

My jsme se pred mnoha lety potkali uplnou nahodou zrona v den narozenin. Oba mame stejne datum, krome roku narozeni.

Skvělý herec.

Přesně takhle jsem to měla s M.Žbirkou.Je to zajímavé,jakoby v těch znameních zvěrokruhu skutečně něco bylo.

Ne, opravdu není. Ale díky pavědě astrologii si kdysi astronomové vydělávali na skutečnou vědu.

Ačkoliv jsem spíš realista,nikdy nebudu tvrdit ,že mezi nebem a zemí není stále mnoho nepoznaného.

Bingo

Mluvi i velice dobre nemecky , malokteremu herci se podarilo hrat vetsi role v nemecke televizi..

Jeho nemcina je bez akcentu a kdyz ted mluvi cesky, je radost ho poslouchat, protoze mluvi opravdu cesky bez toho klasickeho prazskeho pr3zvykovani a natahovani.

Mě teda nečiní radost ho poslouchat. Mluví jak kdyby žil na hranici Česka a Slovenska.

aj pardon, toto platí o Babišovi. Nevšiml jsem si, že je řeč o Kukurovi. Ten vůbec nevím jak mluví.

Babiš by mohl zahrát maximálně Cyrila Píščalu v seriálu Slovácko sa nesúdí.

Nedávno to dávali v televizi. Jo to je přesně ono

Je zrejme hudebne nadany..videla jsem ho parkrat v televizi ..nevim o zadnem jinem herci, ktery by byl na nemecke scene prorazil. Zpevaci to maji lehci..pusobi velmi kultivovane.

Kromě operních zpěváků a prvorepublikových herců mě napadá akorát Landovský.Voskovec a Tříska prý stále měli přízvuk.

Nevím jak mluví Češi, či Slováci v cizině. Ale já jsem ještě neslyšel ani jednoho (bývalého) cizince mluvit česky bez cizího přízvuku a to včetně lidí žijích zde 20 i víc jak 40 let, prostě já to tam slyším.

Svého času jsem pracovala se skupinou maďarských techniků,super­vizorů při spouštění licencované technologie a jejich šéf mluvil tak báječně česky,že jsme z toho byli u vytržení,protože pro nás byla maďarština těžko vstřebatelná.Jen občas použil archaické,či významově odlišné výrazy,což ale bylo hodně roztomilé.(Nutno ale dodat,že si tady našel manželku a jak známo,jde o nejlepší způsob výuky jazyka).

Setkala jsem se se Svycarkou, ktera mluvila tak cesky, ze jeji cestina byla k nerozeznani od cestiny rodileho Cecha. Mela za manzela Cecha , co neudela laska . Svycari jsou od detstvi zvykli prechazet z jednoho jazyka v druhy. Taktez ceske deti, vyrostle v cizine, pokud na ne rodice tedy mluvili cesky. Zalezi na nadani a v neposledni rade na vuli..chce to cist a mluvit s lidmi. Je nutno podotknout, ze vetsina Cechu se musela ucit cizi jazyk za pochodu a platit si sama jazykove kurzy ..Komunisti meli ovsem tu vyhodu, ze mohli na dlouhodobe zahranicni pobyty a dostalo se jim i dopredu jazykovych kurzu.

Neznalost cizích jazyků je snad jediná věc,která mě na svém životě opravdu mrzí.Domnívám se,že jsem pro ně měla dokonce jisté předpoklady.Nap­ř.jediný povinný jazyk-ruštinu- jsem uměla kupodivu dobře,přízvuky mi nečinily žádné potíže.(Nejspíš díky hudebnímu sluchu.Chodívala jsem i do sboru s šíleným názvem "Rudý šátek").

Je asi natvrdly na jazyky..nema manzelku Cesku?

Copak neznáš Monču?

Nejspíš proto,že Praha je zaplněná náplavami- i z Moravy.

Já nechci Čecha. Chtěl bych Moravačku, krásnou Hanačku, nebo cérku v kyjovském kroju.
Husáka druhýho ale určtě nechcu, to souhlas.

odpočívá...

Nejni

Fláká se.

už jsi vlezl i sem?

já tu byl vždycky

ty určitě, ty jsi všude vždycky...

O tom brňák nemá ánunk

Co dělá vítr ,když nefouká?

Jen tak bloumá mezi domy, nakukuje do oken.
Rozběhne se mezi stromy a pak rychle z města ven.
Lákají ho dívčí vlasy, nemůže jim odolat.
Je v nich tolik tiché krásy....neodo­lal...foukl ...tak...!
Dívka se jen usmála, vlasy šátkem svázala.
Vítr tiše zpívá si...,šátek na zem padá si....

Co dělá vítr, když nefouká ? Zlobí....*

Že ty jsi četl stejnojmennou dětskou knížku?

Zabrzdi s tou propagandou,nebo se přesuň jinam.Už je to otravné,protože ty stejně žádný argument nevnímáš.

Ale vnímá - argumenty jsou jasné .

Houbelec vnímá.