Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Srovnané -jak co.Svůj um,představu,nadání- to zcela určitě.Ale podle mnoha životopisů to žádné jednoduché osobnosti nebyly.U umělců se dokonce psychické problémy vyskytují častěji.(Mj.He­mingway,Tolstoj,van Gogh,Michelan­gelo.Leonardo prý trpěl ADHD. )

Zdaleka ještě neuklízejí všichni,což je špatné,protože to vrhá špatné světlo na všechny pejskaře.

Nesouhlasím...

je to lepší než dříve, protože existuje povědomí že hovna s mají uklidit. jasně že neuklízí všichni.

tak sorry asi jsem zblbnul

je bylá to hezká umělecká podivana,a nesmime se na to divat jako na zlo do ktzerého jsme nuceni byli protože jsem nikdy nucen nebyl a vše jsem bral jako hezký svátek

Rec byla o vnejsi krase herecek/hercu. Ideal krasy pdoleha casu, jak je mozno si vsimnout uz ruznych svetovych umeleckych galeriich. Dnesni zeny se nejen oblekaji jinak, , patrne dostatkem potravy a jinymi stravovacimi navyky i jinym zivotnim stylem jsou vyssi a nekdy i tlustsi. Mohou si dnes nechat zkorigovat nedostatky obliceje i postavy, pouzivaji zkraslovaci prostredky. .to vse vede k tomu, ze obdivovany jsou spise zeny hubenejsi, casto i bez vylozene zenskych atributu, ale zato s nejakym osobnim znakem ve fyziognomii, ktere je oddeluje od ostatnich. Je to jen vysledek meho pozorovani, nikomu ho nevnucuji a jak vypadam ja, nema s timto thematem co delat. Tak zvana krasa ducha je jina zalezitost, ta se tezko pozna podle nekolika slov, k tomu je treba zcela jinych situaci, nez skyta tento chat.

To mi nechybí, vlajky, vozy, proslovy . Ale když vyšlo počasí, bývala to hezká procházka s lidmi, na to vzpomínám ráda. A pak jsme pokračovali do večera a mnohdy do rána .

Neblázni, tolik nás už ani není, většinu čarodějnic dávno upálili . Křesťané, myslím

To jsem ani nesledovala. Akorát jedna teta začala říkat strejdovi Džejáre

křesťané tam je hrůza,ale čarodejnice jsou dnes fikané a těžko se rozpoznavaji

Je docela škoda,že si lidé nevyvěsí českou vlajku jen tak,sami od sebe.(Ani já ne,protože nemám v okně ty kovové držáčky-domy už se staví bez nich.)
To za totáče by si to málokdo dovolil-na jedné straně česká,na druhé sovětská.A domovní důvěrníci na to hezky iniciativně dbali.

Ale rozpoznají.To jsou ty,které stihnou zároveň chodit do práce,starat se o děti i domácnost a speciální péči navrch věnují svému muži.Tohle by bez zvláštních kouzelnických schopností nešlo.

řekla bych že to jsou spíše světice než čarodějnice

Ještě si pamatuju " kdo stojí na chodníku , nemiluje republiku -Hurááá!
Byla jsem malá a bylo mně strašně zima.

Mé tak vychovali, a myslím, že to není dobré.

Nějak si ty vlajky už nepamatuju, aspoň v posledních letech ne. Souhlasím s tím, že by bylo hezké, kdyby lidé sami od sebe vyvěšovali vlajku své země. Jenže to opravdu nehrozí, kdepak hrdost na svůj stát. Spíš si za ním představujeme byrokracii, co nás otravuje, nesmyslné zákony, co nám ničí život, vyžírky nahoře, co z toho kořistí. Kdo by šel za takovou vlast padnout, to fakt netuším. Za Hřiba, Koláře, Novotného...

co není dobré? nerozuím.

Jak píše Potua, co všechno musí žena stihnout a zvládnout.