Rozcestník >> Esoterika a záhady >> Cestou tajemna s panem LUNY

Synové a otcové jsou s Otcem totožní tak jim to nevadí.

Myslím, že absolutno nestojí na lidské malichernosti, která je touhou, lpěním na něčem individuálně jedinečném. Tak se rodí mýty, legendy, pravdy, pro které je člověk schopen všeho.
Když se dívám na nějaký film, podle knižní předlohy, kterou znám, pak mě často překvapuje, že je o něčem jiném. Je to chyba autora? Tvůrců? Protagonistů a nebo diváků?
Ten film by se mi měl líbit nebo nelíbit?
Raději si najdu předlohu a hle ono to už není tak jednoznačné, jako před tím než jsem viděl film. Vidím věci, co jsem předtím nevnímal.
Nemyslím si že adaptace by měly měnit původní individuálně jedinečnou představu a to neplatí jen pro film. Každý jsme jiný a každý máme své sny. Bojím se společných, hromadných představ vyprazdňujících vlastní tvůrčí individualitu lidského myšlení.

Bez sebe samých - bez toho čím jsme meditovat nelze.

Právě že ano, je to základ meditace. Ne - já.

Je to návrat k principu počátku.

I když se ti podaří se odpoutat od sebe samého tak se vždy zase musíš vrátit do sebe samého, pokud v té chvíli zrovinka nezemřeš.

Ano, to je pravda. Jako by Vás něco zase vrátilo, tam, kam má. Dá se promeditovat celý den, ale nesmí vás v tom nikdo rušit.
Samsara nás vrací do života.

i to je lpění

Co zahodit nelze :-)?

Ano, pokud se člověk nechce něčeho vzdát, pak je to lpění. Nelze zahodit je ve vaší hlavě, je to představa, která zapadá do určitých vámi preferovaných (do jisté míry neměnných, pevných) hodnot. Ta myšlenka vám nedává volnost, drží vás a vy držíte jí a tak se vlastně podporujete navzájem.

Přece se kvůli meditaci nezasebevraždím.

To už je pak lepší vyhledat odborného lékaře. Nikdo vám neříká, abyste si něco dělala. To je nesmysl.

K lékaři by si měli zajít Ti co si myslí že sebe nepotřebují..