Rozcestník >> Esoterika a záhady >> 🖤 SMRT 🖤

Smrt je věc přirozená. A neodvratná, ale mezi námi, kdo by chtěl žít věčně?
Já ne. Už tak se mi zdá, že tomuto světu nerozumím. Někam se stratila slušnost a životní hodnoty. Vše je jen a jen konzum. Rodina jakoby nic neznamenala. Mezigenerační propast je čím dál víc děsivá.
Chci zemřít doma, ve spánku.

"Napadlo vás někdy, že jste byli naprogramováni, abyste nebyli šťastni, a tak ať děláte pro své štěstí cokoliv, musíte zákonitě neuspět? Je to, jako kdybyste počítač naplnili matematickými rovnicemi a pak po něm chtěli verše ze Shakespeara. Chcete-li být šťastni, první, co musíte udělat, je nikoliv vyvíjet úsilí nebo mít dobrou vůli i přání, ale pochopit a poznat, jak vás vlastně naprogramovali. Stalo se to takhle: Nejdříve přišla společnost a ta vás naučila věřit, že nebudete šťastni bez jistých lidí a bez jistých věcí. Podívejte se kolem sebe: všude si lidé doslova postavili své životy na nezpochybněném přesvědčení, že bez jistých věcí - peněz, moci, úspěchu, uznání, dobré pověsti, lásky, přátelství, duchovnosti, Boha - nemohou být šťastni. Co z toho se hodí na vás? Jakmile už jste jednou do sebe své přesvědčení pojali, zcela přirozeně jste si vypěstovali vazbu na tu jistou osobu i věc, o nichž jste byli přesvědčeni, že bez nich šťastni nikdy nebudete. Pak se objevily snahy tu vaši vzácnou věc i toho vzácného člověka získat, a potom na tom získaném lpět a odrazit každé nebezpečí jeho ztráty. To vás nakonec přivedlo do hluboké emocionální závislosti, takže předmět vaší závislosti měl tu moc vás uchvátit, když jste ho dosáhli, vzbudit ve vás strach, že o něj můžete přijít, a přivodit vám utrpení, když jste o něj přišli. A nyní se zamyslete nad tím, jak hrozně nekonečný by byl seznam závislostí, kterých jste se stali vězněm." - Anthony de Mello

Docela zajímavé povídání o tom, co se děje po smrti.
Já tomu nevěřím, ale proč si to neposlechnout a rozšířit si pohled na to....co může ale nemusí být.

Mám dojem, že je tady někdo trochu…. trochu nechápavý..,tady ta místnost není o náboženství, ale o esoterice a záhadách. Mě kupříkladu napadala nějaká astrální bytost, bylo to děsivé, ale i krásné ;-) Už mě nenapadá a mě to chybí;-) Jedna bosorka mě tehdy poradila ať dám do rohu mistnosti do hrnku sůl a tak jsem tak učinil a pak jsem na ni zapomněl a po dvou měsících jsem si na ni vzpomněl, tak jsem ten hrnek s ni vzal a ta sůl byla celá sedá a lezl v ni červíček :-) Rozhodl jsem se, že tu sůl vysypu, ale ejhle, ta sůl byla tvrdá jak kamen. Nevypadalo ani zrnko. Já jsem hrnek se soli odložil a napsal jsem o tom bosorce. A asi za dva dny jsem se rozhodl tu sůl zlikvidovat a ejhle ta sůl byla zase bílá a normálně sypká :-) To je záhada, že jó?

Čtyři příběhy lidí, kteří prošli klinickou smrtí a prožili tzv. zážitek blízké smrti (near-death experience) či stav opuštění těla. Přestože se lékaři snaží najít přirozené fyziologické vysvětlení, na některé otázky věda odpovědět nedokáže.

V křesťanské škole se ptá učitelka dětí:
"Tak děti, dám vám hádanku. Co je to? Skáče to po stromech a žere oříšky.
Přihlásí se Lojzíček: "Já myslím že veverka, ale jak vás znám tak to bude určitě Ježíš Kristus."

Přijde smrtka do nemocnice a obchází pacienty. Na LDNce říká jednotlivejm pacientům: „Ty tu budeš ještě rok, ty tejden, tobě zbejvaj dva měsíce...”
Jeden stařeček, kterej má na kahánku, uteče na dětský oddělení, kde si lehne do postýlky mezi děti. I tam smrtka dorazí a obchází: „Ty máš ještě padesát let, pro tebe si přijdu za sedmdesát... a copa ty tady děláš?”
A dědeček zpod peřinky: „Pinkám, pinkám.”
„Tak pinkej, pinkej, já zejtla pídu a pudeme pápá, jo!”