V sobotu jsem absolutně horsky vrcholil, tak dneska zákonitě plavu kraula
v moři sraček. 
Je to sešup.
Plavu si, ani nevím jak,
vždyť nemám prsa,
nemám znak,
mám jen hlavu plnou ideálů.
A mám rád vodu zelenou
a pletu si ji s ozvěnou,
nárážejí obě na stejnou skálu.
Mám vodu rád,
a proto si na její chlad tu zvykám,
hraju si s kapry i s lososy a tykám štikám.
Řekni štiko modrošedá,
proč voda mi pokoj nedá
a proč mě láká a proč mě láká ?
Proč šťasten jsem když do ucha mi chladná voda
šplouchá a cáká a cáká
a cáká a cáká. 
Zaujal mě zejména způsob moderní komunikace:
nějaká trubka napíše: ty jsi ale čurák; nebo: ty jsi úplně blbá - ale promiň, nemyslím to zle a omlouvám se
Dál si tě velmi vážím a věřím ti každé slovo, ty zkurvenej píčusi a tupá svině. Promiňte a buďme dál přáteli.
TVL, co to mezi námi chodí za dobře vychovaná zvířátka? V jakém světě jsem se to ocitl?
