Už jsem tovícekrát zažila,
život mi to servíruje důkladně,
zkoušky různé jsem prožila,
proto působím odvážně.
Psát básně je skvělý ventil,
i když možná působím jak sentimentil 
je to jako psát si deník,
co se děje, kdo koho přefik...
Snad mi to pomůže změny překonat,
trochu to odlehčit, zase chuť se mít smát,
slunce totiž svítí pořád dál
a svět se kvůli tomu točit nepřestal......
každý z nás zažil, lety i pády,
tak už to v životě bylo a bývá
občas moc pozdě jeden z nás pozná
co špatnýho se v tom druhém skrývá...
nelituju letů a pádů už vůbec ne
ikdyž to někdy, setsakra bolí
kolena odřená, přesto si zpívám,
každá ta rána, se časem zhojí
držím ti palce, at na své pouti
zpíváš si taky a směješ se vesele
člověk pak zjistí, že láska bývá
mnohem mín stálá, než věrní přátelé...
Tato diskuze je zamknutá a nelze do ní přispívat žádné příspěvky
