Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Bláznivé rymování

je hluboká noc světla žlutě svití do ulice
psa bys tam nevyhnal,
v ložnici okno otevřene
vánek hybe závěsem
jdu okno přivřit a koukám dolu do ulice
vidím tam stín ale nikoho nevidím
komu patři co že to tam stojí
a proč zjevit se to bojí
že by ta silueta bála se snad mě
když možná spatřila mě v tom okně
ale jestli tak proč ten stín
mráz běží mí po zádech to už vím
do ulice přijel kočár černý vraník a koči věrný
do kočaru nastoupil pouhy stín a vše se stratilo v temnotě noci.

Hluboká tma mlhavo a slabounky děšť
slyšim zvuk motoru nevidím nic
světla jsou vypnutá tajemna jízda
dostavám strach ruce se měni v pěsti
později však zjišťuju jaké sem měl štěstí
skryl jsem se v houští když auto náhle zmizelo
Zůstal tam stát on boty,kabát ,ale tělo to nemělo
přesto zvuk dechu hruzostrašného byl slyšet
a potom ty kroky špičaté lakýrky a došlapy podpatku
byl to snad ďábel sám co stratil svou pohádku
nebo posel posledního soudu, posel s podzemi
nebo hlubin vesmíru. Do tváře nevidím ona tam není
v hlavě mé mozek strachem se pění v mdlobách já usínám
a nic už nevnímám padnul sem do houští ve snu mě blud rychle opouští.

Lidé jsou divni
divný je svět
nejraději utek bych
s tehle planety
rychle a hned
utéct však není v čem
a neni hlavně kám
tak nevím jak to dal dám

Blíží se máf te lásky čas
a brzo ten máj bude tu zas
nevím však zdali tu bude ta láska
ta životem vysněná kráska
pořad mě to mijí
a já sam si tu žijí
stačila by sousedka s vedlejši vesnice
protože už vidím jak mě v té zimě navždy zavané sněhová vánice
už mě nebavi samému kafe pít
a jen tak si žít a vstřic smrti jít.

Ze vzpomínek pomalu se ztrácí ,
poslední pražští sněhuláci .

Letos v Praze ,
padaly jen saze ,

černý to sníh kominíků ,
v Muzeu visí sáně - na hřebíku .

Voldánová , na kolečkových bruslích ,
učí školu smyku pod mostem v Nuslích .

zas je bílo sněžil snih
Voldanová už je stará nejezdi na saních
a policajti nejisti to od aralky
v bordelu onřivaj si svoje párky
Nohavica zase s lopatou blbne u tesca
sníh hazí na střechu to je groteska.