Někdy se dva lidé musejí nejprve rozloučit, aby si uvědomili, že bez sebe nedokážou žít.
Předmět diskuze:
láska k moudrosti a její rozvíjení prostřednictví té své nebo cizí
Někdy se dva lidé musejí nejprve rozloučit, aby si uvědomili, že bez sebe nedokážou žít.
Pokud to není dáno věkem, chorobou a nebo tak podobně, pak je to zbytečná oklika ke štěstí:-)
není zbytečná...pomůže lidem "dozrát", aby si pak to štěstí mohli
užívat dvojnásob...

Škoda těch nevyužitých možných společných sil. Neb uvědomění si někdy zraje déle, třeba roky. Pak může být problematické naplnění.
Na prožití aspoň části života v lásce, souznění, laskavosti,
harmonii a štěstí není NIKDY pozdě.
