Etiku lze vnímat jako vědění o tom, jak vést dobrý život, ale jak toto
vědění získat nám asi nikdo neporadí, i když jsem zjistil, že knih o
etice je dost a dost.
Někdo řekne: "Já toto vědění nacházím v Bibli!" (O desateru se tu dnes
jedna paní zmínila.) Další řekne: "Já toto vědění nacházím v
Koránu!" (A jistě existují i další moudré knihy!) Ovšem "nevěřící"
lidé důvěřují převážně vlastnímu rozumu a svým zkušenostem...
Já osobně si nemyslím, že by mělo být etické chování "znormováno" pro
věřící a nevěřící lidi rozdílně! Nemohu totiž uvěřit, že by
existovaly dvě pravdy, z nichž jedna by byla zaručena nadpřirozenou mocí a
druhá by pramenila v lidském rozumu. Dobro a zlo by nemělo být vnímáno
rozdílně jen proto, že někdo v Boha věří a někdo ne! To by bylo určitě
neetické!
Jak se v tom vyznat? 
1