Trest smrti

„TREST SMRTI JE NESPRAVEDLIVÝ A BEZCITNÝ!“

Není! Úkladný vrah si ho bezpochyby zaslouží. Přesto jsem proti trestu smrti (a to ani nevěřím v boha). Důvod k tomu mám jediný: možnost justičního omylu, nebo dokonce justiční vraždy. Nemožnost vykonat takový trest beru jako pojistné, které platíme za jistotu, že se nestaneme jeho nevinnou obětí.
Pokud bych možnost trestu smrti připustil, tak jedině za podmínky, že soudce, který k němu odsoudí nevinného, bude automaticky popraven také. Nevěřím, že by to vedlo k popravám soudců. Vsadil bych se, že by soudci prostě trest smrti neudělovali. Protože mluvit o stoprocentní jistotě je snadné, ale ručit za ni svým životem je něco úplně jiného.

Nebo by ho udělovali, ale v případě omylu by stáli svorně při sobě a mlžili a mlžili a jak se říká - vrána vráně oči nevyklove.

Ne, to by muselo být automatické bez možnosti pardonu. „Stát při sobě“ by neměli jak.

To nejde. To by docházelo k opačným chybám a nejeden soudce by byl nevinně odsouzen.
Soudce by nikdo nedělal. Jedině sebevrah.

I toho soudce by musel jiný soudce odsoudit a to až na základě řádného prokázání viny. Nemluvě o tom, že by muselo dojít k naprostému překopání soudního systému.
K tomu nikdy nikde na světě nedojde.
To ani nejde tady popsat, co všechno by se muselo změnit. To by bylo psaní na několik dnů

Proč by ho musel odsuzovat jiný soudce? Byl pro trest smrti? Ano/Ne, jiná možnost není, všechno je v rozsudku…

„Soudce by nikdo nedělal. Jedině sebevrah.“

Proč? Bohatě by stačilo při jakékoliv sebemenší nejistotě trest smrti prostě nedat. Nebo ne?

No, dosáhl jsem toho, co jsem chtěl: uznání, že stoprocentní jistota, že odsouzen je skutečný vrah, neexistuje… A to je můj jediný důvod, proč jsem proti trestu smrti.