Rozcestník >> Láska, vztahy a sex >> Atributy lásky

Informace

Název: Atributy lásky
Kategorie: Láska, vztahy a sex
Založil: KarelKeslly
Správci: KarelKeslly
Založeno: 07.04.2020 02:59
Typ: Dočasné
Stav: Veřejné
Zobrazeno: 270x
Příspěvků:
5

Toto téma sledují:


Předmět diskuze: Atributy lásky - Je to chemie, pud, nebo co je vlastně láska?
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení

| Předmět: Atributy lásky
07.04.20 02:59:49 | #1

Vývoj "živé" hmoty trochu jinak:

Podstatou všeho je elektromagnetické vlnění, které dává do pohybu vztažné soustavy, když jimi prochází. Můžete mi teď namítnout, že když zastavíme toto vlnění a budeme žít ve věčné nicotě, tak se čas zastaví. Ani to není zcela přesné... Je pravda, že se čas zastaví, ale zastaví se také vše včetně vývoje i myšlenek. Dojde tedy ke stagnaci, následné degeneraci a to způsobí zánik "živé" hmoty! Podívejme se teď, na co všechno má takováto stagnace vliv. Pro lepší představu použijeme podzemní město s umělým osvětlením... Opět tedy budete "zavřeni" v nějaké podsoustavě, kde bude rozhodovat o běhu času elmag. vlnění, ale bude to "umělé" světlo, tzn. že tam nebude působení všech elmag. vln, ale pouze některých. Vývoj bude tedy stejný, ale jen do okamžiku sladění s tímto "umělým" světlem i tímto "podzemním" světem. Jistě víte, co se stane, když budete pěstovat rostliny pod umělým osvětlením. Nebudou mít potřebné obranné mechanismy proti celému spektru elmag. záření. Tzn. že nebudou mít ochranné barvivo atd. Zkrátka po výstupu z tohoto podzemního "krytu" nás zbylé záření, na které nejsme zvyklí, spálí. Proto tato relativně spásná cesta "zakrtkování" je tou nejhorší alternativou. Můžeme sice dosáhnout relativně věčného bytí, ale pouze v této uzavřené soustavě. Prudký přechod do druhé soustavy s jinými okolními vlivy, jež v ní působí, nás bez nutné přípravy k tomuto přechodu, zabije. Jelikož na tento přechod nebudeme dostatečně připraveni a budeme odtrženi od toho, co se děje mimo toto město(vztažnou podsoustavu), které je v podzemí a je tedy neovlivněno tím, co se děje na povrchu Země(vztažné soustavy). Je to stejné, jako u živočichů hluboko v moři, kteří žijí pod velkým tlakem. Při rychlém výstupu se jejich tělo nestačí přizpůsobit snížení tlaku a dojde k jeho roztržení.

Ve všech soustavách platí stejné zákony o přizpůsobení se nadřazené i podřazené vztažné soustavy.

Genetika:
Naše genetická informace, jež nese každá buňka našeho těla je poměrně složitá. Jsou v ní zakotveny veškeré možné varianty, kterými postupně prošel vývoj této "živé" hmoty, včetně té, která je momentální. Vždy při tomto vývoji jde o to, postavit co nejodolnější hmotu, na kterou bude mít současné prostředí ve vztažné soustavě ještě menší vliv než na hmotu jež byla před ní. Jelikož se nejedná jen o záření, ale také o magnetické účinky a gravitaci, jež toto záření vyvolává, zároveň s tím, jak prostupuje odolnější hmotou, tak postupem času dojde k opětovnému rozkladu a vytvoření odolnější hmoty. Proto jakákoli stagnace, případně krok zpět v tomto vývoji, znamená neodvratný zánik hmoty. Vyššího věku hmoty a tedy i její odolnosti, lze dosáhnout nikoli šlechtěním, ale křížením těchto hmot, jež jsou v rozdílné vztažné soustavě. Tyto soustavy však musí být ve vzájemném kontaktu a nesmí mezi nimi být příliš odlišná soustava. Což také platí i pro vnitřní složení "živé" hmoty. Proto se člověk nemůže zkřížit s ovcí, jelikož dle tohoto zákonu vývoje hmoty, je to krok zpět a nikoli vpřed. To samé platí i pro křížení stejné hmoty. Dvě ženy nemohou mít dítě, stejně tak dva muži, jelikož by to vedlo opět k zániku hmoty. Jistě jste si všimli, že se ženám i mužům líbí nejen opačné pohlaví, ale i jiná barva pleti. Opět je to vývoj, který vede k vyšší odolnosti proti záření. Výsledné dítě bude mít tedy v genech zakódováno mechanismy obrany jak proti záření většímu, tak i pro nedostatek záření... To samé platí i pro výškové rozdíly, nejen ve smyslu výšky člověka, ale i ve smyslu gravitačního zatížení a změn v tlaku...

Život ve vodě, na souši a ve vesmíru:
Jistě mi teď namítnete a co voda, vzduch vesmír? Jak je to s nimi? Ano, ano... Tam platí to samé jako pro souš. Zatím se ještě nikdo neodvážil vytvořit "vodní" populaci lidstva, ale postupem času k tomu stejně dojde! Také jste jistě slyšeli o tom, že porod je jak pro matku, tak pro dítě jednodušší ve vodě. Opět jde o podobnou vztažnou soustavu, kde tlakový rozdíl mezi lůnem matky a novým prostředím není tak velký a je tedy daleko přirozenější než porod na souši. Porod na souši je pro dítě většinou šok. Bylo zvyklé na jinou vztažnou soustavu a náhlý přechod mu způsobuje bolesti, které zapříčinila obrovská změna tlaku, jež způsobuje vnitřní deformaci hmoty(buněk) dítěte, nehledě na další aspekty doprovázející tento přechod včetně dýchání. Je to tedy úplně stejné, jako když kosmonauti náhle vystartují v raketě do vesmíru, nebo když se potápěči vynoří náhle ze 100m hloubky... Tělo se s tím sice vyrovná, ale zároveň dojde k trvalému poškození některých buněk uvnitř těla... Zastavme se teď na chvilku ve vesmíru. Po dlouhodobém pobytu dochází u kosmonautů ke změně nejen v krevním obrazu, ale v celkovém odvápnění kostí. Proto je jejich návrat zpět na Zemi stejně drastický, jako jejich start. Navíc musí projít i postupnou rekonvalescencí. Opět jde tedy jen přizpůsobení "živé" hmoty na jinou vztažnou soustavu a vytvoření takových mechanismů, jež budou vhodné pro pobyt v této soustavě. Porod ve vesmíru a následné, prudké, přemístění dítěte raketou zpět na Zemi, znamená pro toto dítě stejné riziko, jako vystřelení obyčejného člověk bez přípravy do vesmíru... tedy rozpad hmoty a tudíž jeho smrt...

Idol - první atribut lásky:
S kosmonauty je to tedy stejné, jako s jakýmkoli člověkem, jež udělal nějaký světový rekord. Dá se říci, že snaha o zkřížení a tedy o vytvoření dokonalejší hmoty, závisí vždy na překonání hranice mezi vztažnými soustavami. Proto jsou tito lidé(živá hmota) vždy idolem pro určitou skupinu lidí(živé hmoty), jelikož tato jejich "živá" hmota, má v sobě základy, na překonání této hranice, mezi vztažnými soustavami... Je tedy úplně jedno o koho se jedná, zda o zpěváka, vědce, plavce, kosmonauta, lékaře, psychologa... důležitý je rozdíl. Každý z nich má něco, co druhý nemá a je tedy jasné, že se snaží spojit s takovým člověkem(živou hmotou), který dosáhl v některé oblasti lepších výsledků než on sám. Tím se tedy dostáváme k rozřešení principu lásky mezi dvěma živými hmotami(lidmi)... Tohle je jeden z nich.

Odolnost - druhý atribut lásky:
Ještě než se tedy pustím do lásky přímo, tak se vrátím na chvíli k psychologii... Křížení mezi bratry, sestrami a všemi příslušníky rodu až do 3. kolena(?) je u nás zakázáno. Všichni sice ví, proč, ale podstata toho všeho jim uniká. Důvod je zcela prostý. Vzniklá "živá" hmota je méně odolnější, než "živá" hmota složená ze zcela rozdílných "živých" hmot. Takže její existence je sice vývoj kupředu, ale tento vývoj je pomalý.

Invalidita - stagnace nebo vývoj? - třetí atribut lásky:
Druhý a neméně důležitý fakt je ten, že vznikají relativní "invalidé". Proč a kdy k tomu dochází? Tohle věda zatím nebyla schopna zcela vysvětlit. Zamyslete se nad tím a dojde vám to. Čím menší je rozdíl mezi kříženým druhem, tím větší je pravděpodobnost, že vznikne "invalida". Tzn. že pokud se bratr se sestrou, případně rodič s dítětem spojí, tak pravděpodobnost, že budou mít dítě invalidu roste s tím, jak jsou oba stejní... Čím větší budou mezi nimi rozdíly, tak se snižuje pravděpodobnost vzniku "invalidy". Na druhou stranu ani křížení relativně stejné hmoty nevede ke stagnaci. Vznik relativního "invalidy" je opět vývoj... Čím více se "živá" hmota podobá, tím více je jasné, že tento vývoj vede ke stagnaci, takže se dělá vše pro to, aby ke stagnaci nedošlo. Jelikož se už křížil bratr se sestrou, tak pravděpodobně nebylo možné najít jiného vhodného partnera po stránce fyzické. Fyzický(odolnostní) vývoj tedy došel do konce, případně tento vývoj neodolává vztažné soustavě, ve které se nachází tato "živá" hmota. Postupuje se tedy ve vývoji dalšími směry v závislosti na posledním vývoji událostí při vzniku této "živé" hmoty...

Fyzické vlastnosti hmoty zůstaly zachovány, ale změnila se buď celková konstituce(vzhled) nebo povahové rysy(logické uspořádání prvků) vzniklé "živé" hmoty!!!

Láska = život
Pokud se změnil vzhled, tak toto dítě(živá hmota) vzniklo z opravdové lásky, pokud se změnila povaha, tak toto dítě(živá hmota) vzniklo násilně. Jistě se teď ptáte proč takto a proč ne obráceně. Vysvětlení je zcela jednoduché. Tam, kde je láska, tak už nezáleží na vzhledu a rozvíjí se přizpůsobivost pro další okolní soustavy.

Nenávist = zánik
Tam, kde láska není, tak je třeba se brátit tak, aby k tomuto incidentu v budoucnu nedošlo. Což znamená drastickou změnu ve složení hmoty. Když vezmeme v úvahu, že jde o skoro poslední jedince, případně o jedince zcela rozdílné, kteří zplodili tohoto potomka, tak vlastně došlo k tomu, že hmota, tohoto druhu, sama znemožnila další vývoj a tím pádem i zánik druhu, jelikož se jednalo o špatnou cestu.

Vývojová logika - láska vs. nenávist
Pokud se jednalo o dva jedince z většího celku, jednoho druhu(vztažné soustavy), tak je nutno řešit otázky vnitřního uspořádání i logiky celého systému v rozmnožování tak, aby k násilí nedocházelo, případně, aby došlo k toleranci. Mění se tedy logické vazby tím nejdrastičtějším způsobem. Pokud je v této vztažné soustavě dostatek lásky, tak tento nový vývojový nezanikne a bude pokračovat. Vznikne tím tedy jistá tolerance k násilí, jež se odrazí i na dalších generacích. Pokud je lásky málo nebo pokud se tímto směrem nechce celá soustava ubírat, tak tento druh zanikne sám, jelikož nedojde k opětovnému rozmnožení. Zároveň s tím zaniknou i geny toho jedince, jež se dopustil násilí. Takže tento jedinec sice bude nějaký čas ještě dělat "problémy", ale celý systém se s tím vyrovná tím, že nechá jeho geny(potomky) vyhynout... Když se na to podíváme z pohledu celého lidstva, tak tolerance k násilí postupem času dojde do takového stádia, že se budeme i při rozmnožování nenávidět a náš druh, lidstvo, vyhyne, v důsledku nenávisti.

Blíže se k tématu lásky (jejím atributům) opět vrátím, ale až o něco později... v souvislosti vývojů buněk a jejich reakcí na okolí...

pozn. lásku i nenávist máme všude kolem sebe. Teď nemyslím tu lidskou, ale jinou. Např. v chemii - sloučeniny, v matematice sčítání a násobení atd.


124
n/a

| Předmět: Láska, ale prd...
29.04.20 21:56:18 | #3

Spousta žen se zamiluje do nesprávnýho chlapa, jenom proto, že špatní chlapi umí používat ty správný slova... *34069* *34069* *34069*


124
n/a

| Předmět: RE: Láska, ale prd...
03.05.20 08:08:02 | #4 (1)

anebo je nepoužívají vůbec :-)


128
n/a
 #3 

| Předmět: RE: RE: Láska, ale prd...
03.05.20 09:46:23 | #5 (2)

činy za tisíc slov? *4072* *3389*


124
n/a
 #4 

| Předmět: Jak vysvětlit lásku?
17.04.20 09:24:09 | #2

Zkoušeli jste někdy někomu vysvětlit, co je to láska, třebas dětem? Jak jste dopadli? *3397*


124
n/a