Přemýšlím, jestli jsem tohle slyšela, nebo viděla u nějaké ženy, za
celý svůj život. Ale je fakt, že u mužů jsem to viděla a slyšela
mnohokrát, dokonce jsem to i jednou zažila. Vyhrála jsem, ale stejně to
dlouho nevydrželo. To byla ještě doba, kdy jsem si sebe dostatečně
nevážila a nemilovala jsem se. Ten kdo miluje sám sebe, nenechá se sebou
takhle zametat. 
Ty hovoříš o zametání a není to nic jiného, než přehnané
sebevědomí v kombinaci s přehnanou žárlivostí.
Si přesně jak jedna z mojich žen. Sobecky mě chce jen pro sebe. 
myslíš, že kdybych žárlila, tak
bych ti to přála a nechala bych tě té druhé,. V klidu, pohodě a s
úsměvem i obejmutim bych odešla.
Nezarlim, není potřeba, buď chce se mnou člověk sdílet, nebo ne. Je to
jeho volba. Můžeme oba lítat kam chceme a jak chceme a nemusíme trápit
druhé. :)
Tobě dělá dobře, když se o tebe perou? Mě nedělá dobře ani to ani to.
Mám se ráda moc, na to abych se s tím stresovala. Život je krásnej,
nepotřebuji k sobě někoho násilím poutat. :)
A ty?
No právě, můj dotaz byl ohledně toho,
aby se ty ženy měli rády a nebyli sokyně.
Tedy opak-nelíbí se mě kdyby se prali.
Je jasné, že když chceš muže jen pro sebe a nechceš se o něj podělit se
stejně zaujatou ženou, tak radši ustoupíš a necháš ho té druhé což je
někdy rozumná volba.
Já znám dvě ženy, které se rády mají a mají jednoho muže společně a
jsou naprosto spokojené. 
Jj ženy tohle opravdu zvládají a dokáží se o muže dělit, ale muži by
to nedali. Záhada, proč to tak je. Asi hormony. :)
Těžko na sílu odnaučiš někoho něco, co nechceš. Musí si na to přijít
sám. Buď počkáš, nebo odejdeš.
Popravdě, někdy i když miluješ, tak paradoxně pomůže rozchod oběma k
lepším pohodovejsim vztahům s někým jiným. :) není to konec, ale nový
začátek pro oba.
