Dneska jsme byli na Pálavě. Krásně omrzlé stromy, cesta klouzala,
připadal jsem si jak na horách
Dneska jsme byli na Pálavě. Krásně omrzlé stromy, cesta klouzala,
připadal jsem si jak na horách
ještě si k tomu přidám doplnění:
Pálavu najdete uprostřed prastaré krajiny jižní Moravy, která je prokazatelně jedněmi z nejdéle osídlených míst na světě. Kdo by přece neslyšel o Věstonické Venuši? I přesto, že všude kolem najdete dílo lidské ruky, Pálava stále připomíná nikým nedotčenou krajinu.
S poslední větou nesouhlasím. Pálava je tak malá, že stačí ujít pár
desítek metrů a je jasné. že se jedná o kulturní krajinu, kde se
hospodaří. Nedotčenou krajinu tam může vidět ten kdo má na očích brýle
romantiky
Jedinou vyjímkou je malé původní bezlesí pod vrcholem Děvína.
Ona ta romantika je pěkná myšlenka jenže když tam pak přijede realista, může být zklamaný. Já tam nejraději jezdím v zimě. Není tam tolik lidí a dole na Mušově bývají hejna vodních ptáků.
Ještě Bečově taky stojí za to zajít na naučnou stezku Šibeniční vrch, kde jsou ještě původní základy popraviště.
Stezka využívá vzácně zachovalých a archeologicky prozkoumaných reliktů historické šibenice, kterých se na našem území dochovalo do dnešních dob jen několik. Torzo kruhové šibenice o průměru 4,8 metru se nachází asi 1 kilometr od města. Šibenice je datována do období 16.–18. století.
.
Bill
A v souvislosti s tím jsem si teď vzpomněl na zajímavej dokument Tresty v Čechách:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/12595307978-tresty-v-cechach/dily/
Populární herec Igor Chmela pátrá společně s historiky po tom, jak společnost v rámci dějin zacházela s lidmi, kteří ohrožovali její rovnováhu. Od vrahů tyrana na sklonku středověku přes politicky činného Jana Jesenia po psychicky nemocnou Olgu Hepnarovou stihl vybrané obviněné trest nejvyšší. Přístup k němu se ale v dějinách měnil – šlo o princip odplaty, odstrašující příklad i soucit s pachatelem. Seriál nabízí vhled do daných případů a zároveň otevírá otázku smyslu trestu v dnešní době. Co vlastně považujeme za trestné? Lze zločince napravit a vrátit zpět do společnosti bez rizika? Skrze slavné příběhy z minulosti se diváci mohou zamyslet nad tím, jaká je naše společnost a jak pojetí trestů odráží její hodnoty.
„V cyklu jsme se zabývali zločiny, za něž hrozil nejvyšší trest, tedy trest smrti. Každý příběh prozkoumává jiný typ zločinu: od jasných kriminálních až po problematické, jakým je třeba provinění politického rázu. Pro mne je asi nejzajímavější případ čarodějnictví, který se řešil v době nastupujícího osvícenství a kdy racionální přístup mocných zachránil obviněnému život,“ říká režisér Václav Křístek.
Relikviář sv. Maura je po korunovačních klenotech nejcennější památkou na území Česka, u kterého je zajímavá i celá historie nálezu v 80. letech, právě na zámku Bečov nad Teplou, respektive ve staré hradní kapli.
[titulek z novin: 35 let od nálezu relikviáře sv. Maura: Kriminálka ho
vyfoukla hledači pokladů z USA]
.
.
v hlavní sezoně je na něj nával, ale stojí za to si tu frontu
vystát.
je to i dobře dramaturgicky sestavený. nejdřív je v předmístnostech
výstava a krátký dokument o souvislostech hledání a restaurování. v té
poslední je temná místnost uprostřed s tímhle zlatým skvostem o rozměrech
140 x 42 cm a 65 cm výšky.
tady by měl být ten příběh:
https://www.lidovky.cz/maur#pribeh
Bill
.
Už jinde jsem zmínil, že mám oblíbenou Kutnou Horu.
Byl jsem tam tehdy pracovně, tak nebylo moc času, - i noční procházka
vylidněným starobylým městem přispěla k tomu, že jsem si ji zamiloval.
Rozhodně se tam vrátím.
I sfárat do stříbrných dolů.
Byl jsem tam kdysi dávno a je to jedno z míst, kam bych rád zase zajel. Tak snad v létě?
Dneska jsme s děckama jeli do Ivančic a prošli se po okolí. Mají tam aktivní okrašlovací spolek, který dělá zajímavé odpočinkové místa. Navíc ted' v zimě je tam klid a dá se to hezky užít. V létě tam asi chodí dost lidí.
takovým spolkům
na tohle téma se mi líbil pořad Krásné živé památky
https://www.ceskatelevize.cz/porady/11804223100-krasne-zive-pamatky/dily/
Miroslav Vladyka nabízí příběhy památek, krajiny i lidí, kteří něčemu, co kdysi bylo krásné, dali znovu křídla.
Myslím, že jsem občas něco zahlídl. Ted' je ideální čas na takové
dokumenty a plánování na léto.
Loni v zimě jsem se inspiroval tady https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11781961862-barokni-srdce-evropy/217562263110003-mistri
Jenže nakonec jsem nikde nebyl. Teda z těch míst v dokumentu.
Perla Českého krasu
První český poustevník
Kostel s jeskyní
.
.
.
Dá se po cestě - leč místy strmé - dojít až nahoru na tu skálu, ke
kříži na vrcholu, tam je luxusní výhled.
Svatý Jan pod Skalou, jedno z nejkrásnějších míst středních a možná i celých Čech, se skrývá nedaleko Berouna v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Přestože sem chodí dost lidí, zdejší půvab dosud nepřeválcoval nápor turismu.
byl
ano. byl jsem i párkárt za hranicemi a krom Rakouska mě to znovu neláká. někdo zná svět, a přitom neví, kde vlastně žije. vždy když někde jsme, jsem, tak zjistím, že je těch turistických cílů a zajímavostí ještě spoustu kolem. a k tomu světový unikát ČR turistického značení a tras.
Moje řeč. Máme tu tolik pěkných míst, kde jsem ještě nebyl. Měl bych
začít víc jezdit at' to všechno stihnu vidět
říkal jsem si, že by to chtělo obytný karavan, nějakou rezervu a aspoň dva roky prázdnin :-)
O karavanu už tady někdo psal, že by to byl dobrý způsob kočování. Mě by se víc líbil styl- týden v práci, týden poznávání.
To psal Dakkar, jestli si pamatuji dobře a máte všichni pravdu. Byla by to pecka. Dva roky prázdnin a cesta kolem světa. :)
Měl jsem v plánu obejít republiku po hranicích. Každý rok týden volna a ujít nějakou část. Zatím se vždycky našlo něco jiného a ani jsem pořádně nezačal.
Obsah příspěvku byl smazán
Omlouvám se, tohohle příspěvku, jsem si všimla až dnes. Tak to si dokážu
představit. Je to skvělý nápad a přeji ať je čas, chuť a ten první
impuls, co tě k tomu nakonec opravdu dovede.:) Určitě to bude stát za to.
A znám, také mi vždy do něčeho, něco vleze, ale někde už nevím, kde,
jsem četla něco, co mi utkvělo v hlavě. Přesně nevím už nevím ty slova,
ale základ zní :) Začni dodělávat věci, to co si přeješ, co začneš a
budeš šťastnější a spokojenější. :) Od té doby to dělám, ne vše
najednou, to by ani nešlo, pak bych jistě dřív nebo později se vším
sekla, ale beru jednu věc ve svém životě podruhé... ať už jde o cokoliv a
plním si je a za mě mohu říct, jde to a je to úžasný, jak ti jen tahle
malá věc, změní život k lepšímu. :) Jen jednoduché
pravidlo :) dodělávej vše, co jsi začal.
a na základě toho, mě napadlo další krásné místo ve skalách:
.
.
.
Hřensko je obec v okrese Děčín v Ústeckém kraji, která je vstupní branou do Národního parku České Švýcarsko. Obec na soutoku Labe a Kamenice se zcela soustředí na cestovní ruch. S nadmořskou výškou 115 metrů je nejníže položenou obcí České republiky.
byl
v průzračně čisté řece Kamenici, podél které se jde k soutěskám, byl vidět kdejakej pstruh
Nebyla a je to nádherné. Je skvělá, tahle diskuze. Díky, budu vědět
kam, až budu chtít a mít možnost.
Já tam byl několikrát a doporučuji,pak je tam ještě Divoká soutěska a klasickým starým telefonem se přivolá loď. A ti převozníci jsou vtipní
přesně tak.
jen tu Pravčickou bránu [3. fotka] jsme už nestili, tak příště.
Nikdy jsem tam nebyl, ale říkám si, že by to mohlo být parádní, kdyby Kamenice zamrzla a dalo se jít po ledu.
Jo, to je skvělý nápad, ale moc lidí by si to asi už neužilo. I když
někteří a děti, hodně. Tenhle pohled by byl také moc krásný. :)
dám to sem ještě takhle, aby se mi to pak neztratilo v té konverzaci:
.
Západ Českého ráje.
Nebyl
Moc hezké. :) Napadlo mě to, ale nechtěla jsem ti nějak zazdít
příspěvek něčím jiným.
Hrad Michalovice byl založen ve druhé polovině 13. století. Prvním doloženým majitelem byl Jan z Michalovic. Rod Michaloviců vlastnil hrad do roku 1468, kdy vymřel po meči.
Na okraji Mladé Boleslavi, směrem na Českou Lípu, se vypíná zřícenina Michalovická putna. Její mohutná nakloněná věž je jedním z nejlepších rozhledových míst na Mladoboleslavsku.
Dominantou hradu je válcová věž, postavená z pravidelného, téměř kvádříkového zdiva. Pro svůj tvar pojmenovalo lidové podání tuto kamennou stavbu Putna.
Michalovická putna nad romantickým údolím řeky Jizery byla oblíbeným hradem cestovatele Karla Hynka Máchy, což dosvědčuje i pamětní bronzová deska, která zde byla umístěna při stoletém výročí jeho návštěvy. Věž, která nabízí krásný výhled do kraje, je viditelně nakloněná, a tak je také někdy nazývána Mladoboleslavskou Pisou. Podle pověsti se o naklonění věže hradu v Michalovicích zasloužili buď dobrodružní hledači pokladu, nebo došlo k jejímu naklonění díky uvolnění podloží. Jiná verze uvádí, že se věž roztrhla a naklonila při trhacích pracích, prováděných pod hradem při stavbě železnice v letech 1863-1865, což je však tvrzení nepravdivé. Podle nejnovějších poznatků byl příčinou roztržení věže výbuch střelného prachu, a to zcela určitě dlouho před rokem 1738.
to vypadá zajímavě, a taky oblíbené místo Máchy, tak to bude další můj cíl :-)