Rozcestník >> Náboženství a filosofie >> Svědkové Jehovovi

Informace

Název: Svědkové Jehovovi
Kategorie: Náboženství a filosofie
Založil: -
Správci: margo , abuka
Založeno: 10.01.2020 12:41
Typ: Dočasné
Stav: Veřejné
Zobrazeno: 552528x
Příspěvků:
35751

Toto téma sledují:


Předmět diskuze: Svědkové Jehovovi - Na co byste se ptali jinde, když se můžete zeptat přímo "u zdroje" ? Za svědky Jehovovy tu jsou ABUKA a MARGO.
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení

Zobrazení reakcí na příspěvek #41331

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
17.10.20 14:06:05 | #41331
Reakce na příspěvek #41326

Lidé, kteří jsou známi jako první křesťané. První křesťané odmítali sloužit v římském vojsku, a to nejen v legiích, ale i v auxiliích. Tuto službu považovali za naprosto neslučitelnou s učením křesťanství. Justin Mučedník, který žil ve 2. století n. l., ve svém díle „Rozmluva s Tryfonem“ (CX) napsal: „A kteří jsme byli plní bojů a vraždy a všeliké nepravosti, po celé zemi každý nástroje vojenské, meče na radlice a oštěpy na rolnické nářadí jsme zaměnili.“ (Spisy sv. Otcův apoštolských a Justina Mučedníka, přeložil F. Sušil, Praha, 1874, s. 414.) Ve svém pojednání „Růženec, nebo koruna“ (XI) psal Tertullianus (asi 200 n. l.) o tom, „zda válčení je vhodné pro všechny křesťany“; z Písma dokazoval nezákonnost samotné vojenské služby, a pojednání uzavřel slovy: „Odmítám pro nás vojenskou službu.“ (The Ante-Nicene Fathers, 1957, sv. III, s. 99, 100)


n/a
n/a
 #41326 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
17.10.20 14:08:05 | #41332 (1)

Historie odpovídá jednoznačně, jak to pochopili ti, co Krista viděli a slyseli:
„Pečlivé zkoumání všech dostupných informací ukazuje, že se až do doby Marka Aurelia [121–180 n. l.] žádný křesťan nestal vojákem; a žádný voják nezůstal ve vojenské službě, když se stal křesťanem.“ (The Rise of Christianity, E. W. Barnes, 1947, s. 333) „V současné době nejsou téměř žádné důkazy, že by v letech 60 až asi 165 A.D. existoval jediný křesťanský voják; . . . přinejmenším až do vlády Marka Aurelia se žádný křesťan po svém křtu nestal vojákem.“ (The Early Church and the World, C. J. Cadoux, 1955, s. 275, 276) „Ve druhém století křesťanství . . . potvrdilo, že vojenská služba a křesťanství jsou neslučitelné.“ (A Short History of Rome, G. Ferrero a C. Barbagallo, 1919, s. 382) „Chování křesťanů se velmi lišilo od chování Římanů. . . . Vzhledem k tomu, že Kristus hlásal mír, křesťané odmítali stát se vojáky.“ (Our World Through the Ages, N. Platt a M. J. Drummond, 1961, s. 125) „První křesťané zastávali názor, že není správné bojovat, a v armádě nesloužili ani tehdy, když Impérium vojáky potřebovalo.“ (The New World’s Foundations in the Old, R. a W. M. Westovi, 1929, s. 131) „Křesťané . . . nechtěli mít nic společného s veřejnými funkcemi a vojenskou službou.“ (Předmluva vydavatele k článku „Persecution of the Christians in Gaul, A.D. 177,“ v díle The Great Events by Famous Historians, R. Johnson, ed., 1905, sv. III, s. 246) „[Křesťané] sice vštěpovali zásady pasivní poslušnosti, ale odmítali přijmout jakýkoli aktivní podíl na občanské správě nebo na vojenské obraně říše. . . . Bylo nemožné, aby křesťané, aniž by se vzdali posvátnější služby, mohli přijmout postavení vojáků, magistrátů nebo knížat.“ (The Decline and Fall of the Roman Empire, Edward Gibbon, sv. I, s. 416)


n/a
n/a
 #41331