VISITORE, takže Google mi poskytl tyhle odpovědi
fakt = něco skutečného, ověřeného – v protikladu k
něčemu vymyšlenému. Fakt (z latinského factum, to, co je udělané,
hotové, česky skutečnost) je pojem pro jednotlivou poznanou a ověřenou
dílčí skutečnost, událost, výsledek.[1]
pravda = „Pravda je shoda skutečnosti s poznáním.
(Veritas est adaequatio rei et intellectus.)“
názor = Názor vyjadřuje specifické osobní hledisko
jednotlivce, individuální stanovisko každého člověka, jedinečný postoj
nějaké konkrétní osoby (formalizovaně pak i nějak organizované skupiny
lidí) k určité skutečnosti. Vzhledem k tomu, že každý člověk, každý
jednotlivec je unikátní individualitou, existuje faktická přirozená
různost a různorodost rozličných názorů, jež je jen odrazem faktické
různorodosti a pestrosti okolního světa jako takového. Názor tedy může
být čistě individuální věc, může se ale jednat i o kolektivně sdílenou
entitu, záleží vždy na konkrétní situaci a okolnostech. Jedná se fakticky
o myšlenkový útvar různého obsahu: náhled, pohled, mínění,
přesvědčení, bezprostřední poznání, osobní zkušenost. Názory se mohou
týkat entit, konkrétních i abstraktních, mohou se týkat i jiných
názorů.
lež = Lež je typ klamu mající formu nepravdivého
výroku, zpravidla s vědomým záměrem oklamat druhé za účelem získání
nějaké výhody či vyhnutí se trestu.[1] Pojetí rozsahu pojmu lži se liší
v různých kulturách i mezi jednotlivými lidmi – týž výrok může být
označen i při správné interpretaci za lživý i pravdivý. Lži se zpravidla
intuitivně rozlišují na „velké“ a „malé“ podle toho, jakou škodu
způsobují.[2] Lhaní je tvrzení něčeho, o čemž mluvčí nebo pisatel ví,
že je nepravdivé, nebo o čem nemá rozumný důvod se domnívat, že je
pravdivé, přičemž to vydává za pravdu buď sobě nebo jiným. Může jít
i o způsob obranného mechanismu, může se jednat i o momentální, pro
jedince nepříjemnou situaci, který ji nedokáže aktuálně řešit jiným
způsobem. Charakteristický je úmysl a vědomí nepravdivosti.
desinformce = Dezinformace je součást propagandy a je
definována jako nepravdivá informace, která je záměrně šířena za
účelem oklamání lidí.[1][2][3] Někdy je zaměňována s misinformací,
což je nepravdivá informace, která ale není záměrná. Slovo dezinformace
vzniká přidáním latinské předpony dis- ke slovu informace a znamená
„převrácení nebo odstranění informace“.
Podle Min. vnitra „dezinformace znamená šíření záměrně nepravdivých
informací, obzvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi vůči
cizímu státu nebo vůči médiím, s cílem ovlivnit rozhodování nebo
názory těch, kteří je přijímají“.[4] Podle Vojenského zpravodajství
dezinformace zpravidla zapadají do nějakého širšího obsahu, neboť jejich
autoři obvykle sledují rozsáhlejší agendu, a dále pak dezinformace nemusí
být smyšlená. Může se jednat o informaci prezentovanou v zavádějícím
kontextu, kupříkladu vyjádření nevýznamných osob může být
prezentováno jako odraz nálad celé společnosti nebo jejích významné
části.[5][6]
Někdy je cílem jen zpochybnit původní informaci nebo její pravdivostní
hodnotu předstíráním, že existuje alternativní pravda. Člověku, který
šíří dezinformace, se říká dezinformátor.
Souhlasí tedy s těmi definicemi?