Slavný fyzik Albert Einstein označuje Boha v dopise za vyjádření a
produkt lidské slabosti. Bibli pak Einstein považoval za sbírku
úctyhodných, ale primitivních legend. Podle Petera Klarneta z aukční síně
Christie's ale Einstein nebyl nevěřící, jen vnímal Boha jinak než
většina věřících.
Když Einstein používá slovo Bůh, což dělal dost často, používá ho
jako metaforu. Chápe ho velmi podobně jako Baruch Spinoza. Je to abstrakt,
Bůh znamená stvoření, vesmírné zákony. Není to Bůh-osoba,“
popisuje.
Podle Klarneta tak Einstein odmítal představu, že Bůh je bytost, která
se zaobírá jednotlivými lidskými osudy.
Dopis slavného fyzika především úzce souvisí s náboženstvím.
Einstein se v něm ohrazoval proti tvrzení německého filosofa Erica Gutkinda,
který byl taky adresátem dopisu.
Gutkind v jednom ze svých spisů píše o židovské výjimečnosti a na
podporu tohoto tvrzení používá i Einsteinovy objevy. S tím ale vědec
nesouhlasil. Píše, že je sice hrdým Židem, ale judaismus považuje jako
ostatní náboženství za ztělesnění primitivních pověr.