Jan 10
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám
pověděl.
27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo
vytrhne z ruky mé.
29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť
jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
30 Já a Otec jedno jsme.
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce
svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale
pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem
řekl: Bohové jste.
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť
zrušeno býti Písmo,
36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy
pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte,
abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
Předmět diskuze:
❤️ Pak Mojžíš a Áron, Nádab a Abíhú a sedmdesát z izraelských starších vystoupili vzhůru. UVIDĚLI BOHA IZRAELE. Pod jeho nohama bylo cosi jako průzračný safír, jako čisté nebe. Ale nevztáhl ruku na nejpřednější z Izraelců, ačkoli UZŘELI BOHA; i jedli a pili. (Bible, Druhá Mojžíšova 24:9-11) ❤️
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
