Otče!
Ty jsi náš Bůh!
Ty jsi náš jediný Panovník!
Jak je tedy možné, že jsi některým svým dětem svěřil moc nad jinými svými dětmi a nevadí Ti, že svou moc zneužívají? Vysvětli nám to, Tatínku můj milovaný, prosím... Omlouvám se Ti, já vím, že nám nemusíš vůbec nic vysvětlovat, ale Ty sám mi vkládáš mé myšlenky do mé mysli! Tak jak to je, Lásko moje?
Jsem zloduch a zločinec! Patřím mezi nejhorší z nejhorších! A je
pravděpodobné, že jsem dokonce tím úplně nejhorším zloduchem a
zločincem v celém lidstvu! Ale miluji Tě... 
Proč mám ten zázračný dar lásky a úcty k Tobě a nemám dar čestnosti?
Hnusím se sám sobě!!! 
Miluji Tě moc a moc a láska k Tobě, Tatínku můj milovaný, je smyslem mého
života, ale neumím být hodný! Toužím být hodný, chtěl bych být dobrým
člověkem, ale stále jsem hnusným darebákem bez skrupulí! Vím to, hnusí
se mi to, ale změnit se nedokáži. Mohu jen doufat, že se i nade mnou
smiluješ a že i mne morálně uzdravíš, až se rozhodneš uzdravit nás
všechny hříšníky... ANO, MILUJI TĚ. 




