(Bible, Marek 9:14-29)
Když přišli k ostatním učedníkům, spatřili kolem nich veliký zástup
a zákoníky, kteří se s nimi přeli.
A celý zástup, jakmile ho uviděl, užasl; přibíhali k němu a zdravili ho.
Ježíš se jich otázal: "Oč se přete?"
Jeden člověk ze zástupu mu odpověděl: "Mistře, přivedl jsem k tobě
svého syna, který má zlého ducha, a nemůže mluvit. Kdekoli se ho zmocní,
povalí ho a on má pěnu u úst, skřípe zuby a strne. Požádal jsem tvé
učedníky, aby ducha vyhnali, ale nedokázali to." 
Odpověděl jim: "Pokolení nevěřící, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak
dlouho vás mám ještě snášet? Přiveďte ho ke mně!" I přivedli ho k
němu. Když ten duch Ježíše spatřil, hned chlapce zkroutil křečí; padl
na zem, svíjel se a měl pěnu u úst. Ježíš se zeptal jeho otce: "Odkdy to
má?" Odpověděl: "Od dětství." A často jej jej zlý duch srazil, dokonce do
ohně i do vody, aby ho zahubil. Ale můžeš-li, slituj se nad námi a pomoz
nám."
Ježíš mu řekl: "Můžeš-li! Všechno je
možné tomu, kdo věří."
Chlapcův otec rychle vykřikl: "Věřím, pomoz mé nedověře."
Když Ježíš viděl, že se sbíhá
zástup, pohrozil nečistému duchu: "Duchu němý a hluchý, já ti nařizuji,
vyjdi z něho a nikdy už do něho nevcházej!"
Duch vykřikl, silně jím zalomcoval a vyšel; chlapec zůstal jako mrtvý,
takže mnozí říkali, že umřel.
Ale Ježíš ho vzal za ruku, pozvedl ho a on vstal. Když vešel do domu a jeho
učedníci s ním byli sami, ptali se ho: "Proč jsme ho nemohli vyhnat my?"
Řekl jim: "Takový duch nemůže vyjít jinak než modlitbou." 
(Živé Slovo Boží)
