Pán krišna v Gítě praví-jsem libou vůní země,jsem žarem ohně zaří sluce i svitem měsice,jsem zvukem v eteru....tím všim jsem Já:-)..putovat po zemi vnimat tu krasu bez asfaltů a betonů:-)vnimat jak zeme dycha stromy jak rostou ,jak umiraji vstoje,byt tichy:-)neni nic smutnejšiho než když dva lide kračí v přirodě s hlavami svěšenymi a stale mluvivcimi o druhych o politice o domacnostech apod-ale jit sam ve větru pod nebeskou klenbou s batužkem,někde se zastavit posedet v vyhledem do dali u ohynku -takova prostota a pokora,mraky plujici a měnici se ,černe hory v dali na severu ,kouzlo dalekych vyhledů.nejkrasnějši věci jsou zadarmo:-)Diky Bohu:-)ktereho každy vnima jinak a je velke neštesti když oddeleně a nekde daleko např jak nekteři mysli že je zrovna někde jinde daleko ve vesmiru a ma tam jine povinnosti-hpld nekteři si udelali z pana Boha mestskeho stražnika:-)ktery pendluje a vyhledava nepřizpusobive spoluobčany:-)
