jednoho dne se probudiš a zjistíš.-),že už ti nezustal žadny čas na to,abys dělal věci,kteer jsi vždycky dělat chtěl,,dělej je ted,ale moudře.-)
jednoho dne se probudiš a zjistíš.-),že už ti nezustal žadny čas na to,abys dělal věci,kteer jsi vždycky dělat chtěl,,dělej je ted,ale moudře.-)
dělej to,z čeho ma radost tve srdce,i když jsou všichni proti tobě,pokračuj v tom,protože tvuj život je jen tvuj,tak i tve štestí,nikdo neni zodpovědny za tve štěstí a nebo za tvuj smutek,zapomen na ostatní,když jsi hladovy jen ty sam se dokažeš najist,:-)
Neumím zapomínat na ostatní, ani nechci. Nelituji toho.
Poslední dobou nerozumím frázi - užívej si života. Neb je velmi
variabilní. Ve skutečnosti jde o proměněnou marnost. Nedosažitelný ideál,
který se ve výsledku nikomu nepovede.
To je dost hrozná perspektiva.
Připomnělo mi to Charlese Dickense a jeho Nadějné vyhlídky.
Na to, co bych chtěl dělat často nemám čas, nebo mi v tom brání mé
vědomí, svědomí, výchova, společenské konvence, stud, láska atd.
Jediné, čeho mám dost, je má fantazie:-)