(A odpouštěj vše všem!!! A to ihned a bez mravokárných řečí...)
Az ten koho napomenes je tebou dal milovanym clovekem nemusi byt zadnym problemem mu otevrene rict, co se ti v jeho chovani nelibi a muzes mu tim dokonce i pomoct se zamyslet a treba i zmenit neco cim i v konecnem dusledku skodi predevsim on sam.
Jediným
spravedlivým Soudcem je Bůh. My ne!!!
(Nikdo z nás všech lidí a andělů nezná pravdu o ostatních lidech!)
Ty ale preci nemusis za to, ze pro neco nekoho kaznis toho cloveka nijak odsoudit. Prave tim, ze ho dokazes dal milovat i kdyz mu otevrene rikas co se ti v jeho chovani nelibi davas i jemu prostor k sebeskoumani a nebo vysvetleni neceho v cem si mel o nem nejaky mylny nazor a to muze jen vice upevnit vasi vzajemnou lasku a pratelstvi.
Chceme-li někoho umravňovat, stavíme se do role Boha a to je zlé.
My nevíme, jaké má Bůh plány s jednotlivými lidmi, nepleťme se mu tedy do
výchovy jeho dětí!
Milujme každého člověka takového, jaký je! Vnímejme jeho dobré stránky
a chvalme je!
Vubec ne. Rodice vychovavaji sve deti a pratele se mohou taky vzajemne vychovavat. Kdyz to delas s laskou jiste na tom nic spatne neni, ale prave naopak. Ty zrejme nechapes i fakt, ze nas nebesky Otec dokaze posubit i na zivot jinych lidi skrze nas. Tim, ze nekoho pokaras mu preci neurcujes to jak se ma dal chovat a vzdy to musi pochopit i chtit zmenit on sam. Samozrejme vedle te kritiky spatneho jednani je spravne vyzvednout i to dobre v chovani jinych lidi co nam dela radost.