Tuto báseň napsala žena, která zemřela v oddělení pro dlouhodobě
nemocné. Personál
nemocnice ji nalezl mezi jejími věcmi, a tak se jim líbila, že ji
opsali a báseň pak putovala po celé nemocnici a dál.
Báseň stařenky
Poslyšte, sestro, když na mě hledíte,
řekněte, koho to před sebou vidíte.
Ach ano, je to jen ubohá stařena
s divnýma očima a napůl šílená.
Odpověď nedá vám, jídlo jí padá,
nevnímá, když po ní něco se žádá,
o světě neví, jen přidělává práci,
boty a punčochy napořád ztrácí.
Někdy je svéhlavá, jindy se umí chovat,
už potřebuje však krmit a přebalovat.
Tohleto vidíte? Tohle si myslíte?
Sestřičko, vždyť o mně vůbec nic nevíte.
Budu vám vyprávět, kým vším jsem bývala,
než jsem se bezmocná až sem k vám dostala.
Miláčkem rodičů, děvčátkem, tak sotva deset let
s bratry a sestrami slád život jako med.
Šestnáctiletou kráskou, plující v oblacích,
dychtivou prvních lásek a pořád samý smích.
V dvaceti nevěstou se srdcem bušícím,
co skládala svůj slib za bílou kyticí.
A když mi bylo pár let po dvaceti,
já chtěla šťastný domov pro své děti,
Pak přešla třicítka a pouta lásky dětí,
jak rostly, už mohli jsme uzlovat popaměti.
A je mi čtyřicet, synové odchází,
jenom můj věrný muž pořád mě provází.
Padesátka přišla, ale s ní další malí,
co u mě na klíně si jak ti první hráli.
Však začala doba zlá, můj manžel zesnul v Pánu,
mám z budoucnosti strach, někdo mi zavřel bránu.
Život jde dál, mé děti mají vrásky
a já jen vzpomínám na ně a na dny lásky.
Příroda krutá je, i když byl život krásný,
na stará kolena nadělá z nás všech blázny.
Tělo mi neslouží, s grácií už je ámen,
kde srdce tlouklo dřív, dnes cítím jenom kámen.
Však vprostřed zkázy té mladičká dívka žije
a srdce jí, byť hořce, tam uvnitř pořád bije.
Vzpomíná na radost, na žal, co rozechvívá,
vždyť pořád miluje a nepřestala být živá.
Málo bylo těch let a netáhla se líně,
já smířila se s tím, že všechno jednou mine.
Otevřete oči, sestřičko, teď, když to všechno víte,
neuvidíte seschlou stařenu...
Teď už - MĚ uvidíte!
Tento text by se měl stát povinným studijnim materiálem pro veškerý
zdravotnicky personál !!!
I rodiny !!!
Opravdu?-)) Ty se vážně nečteš, že?-)) To, co tu předvádíš, dlouhodobě, to už se dá pomalu definovat, jako psychická porucha-)
Cpeš se do nečeho, o čem absolutně nic nevíš....
Ale to je typické pro čecháčky....
v řeči šera Jing jang jako dve svice nejdřiv tuhe a oddělené a přesto se prolinající,ohýnek byl rozdělan a mirně žhne,kotlik se pomalu zahřiva a voda se zjemnuje,jemně se vaři a para stoupa k nebesům,dva se stavaji jednim v jemnem chvení a stoupaní a klesanívše se zjemnuje a kotlik nevybublájidlo by bylo zkaženo a ohen uhašen v nebesich se sytiš a v zemi nezemi je vlast tvá prava,kdo muže pochoit pochop,kdo muže zažit –zažij,kdo to muže žit je požehnan
jemnějši než nejjemnějši smysly vnimane a přesto jsoucí,kde jsi ty a kde jsem já? neni tak jistě a přesto jsouci přesahujici bez hranic a přesto jsoucí:-)
o chti medu mluví mnozi,ale jen malokdo jen ochutna,a ten kdo chutna a vnima jeho sladkost přimo nepotřebuje slova o tom,:-)ani pro nikoho,snad jen pro připravene a čiste bez mnoha želizek v ohni ,nebot občas se k ohni přibližit a potom couvnout a mit ohen jen pro zabavu neni moudre až když je srdce připravene tak Buh ohne si jde pro ohen připravenych srdci žhnoucich a pokornych a odevzdanych:-)
Na čem skutečně záleží¿
Kde je skutečná pravda¿
Kdo jsem já¿
Proč zde jsem¿
Jaký zde mám účel¿
Proč jsem se zde narodil¿
Spoustu lidí a další podobné otázky.
Ano jednoduchá otázka:
Bůh Tě miluje
Ano miluje, ale přijde den, kdy chceš větší hloubku, opravdovou niternou
hloubku.
Nechceš zůstat na jednom stupínku, chceš pokračovat dále a dále a opravdu
dále.
...proto lidí chodí k různým lidem, kteří tu cestu ukázali a dále po ní šli sami....nebo nešli, ale ta cesta byla ukázána...kdo do ní nahlédne¿
Určitě bych řekl, že je to složité, asi i pro mnohé.
Četl jsem zde hodně o tom jak nás Bůh miluje, ale není to úplně
dostatečné.
vyvol si nebe za svého společníka a nezatracuj jiných,ale hleď,aby tvá cena nebyla nikdy nízká.
vyčaroval si rentu na blbost:-¨),růže ho hnaly do nebe,syrečky do blázince.-)utkvěl mezi těmito dvěma body jako roztřesená magnetická střelka,nesouměrnost jeho vnitřniho života se zevníím zela jako propast:prostaček boží s rafinovaností zkušeneho vyžirky a vykutaleneho podvodníčka.-)