byla jedna ruže:-)jen voněla beze slov o lasce a všech možnych tech
slovech o panu Bohu apod-ale byla tajemně krasna a přitahovala lidi:-)šla
kolem ní takova navoněla kopřiva,ktera se potutelně divala na ruži a
začala ji vykladat o lasce,Bohu,ale ruže mlčela a jen tiše voběla
nepronesla žadne slovo o Bohu ani lasce,ale žila to vše za slovy a
myšlenkami,nebot byla moudra a nechla onu šlehajici kopřivu s jejimi slovy o
lasce a Bohu,nebot věděla že ona kopřiva je ješte velice vzdalena tomu
všemu,nebot ten kdo mnoho o Bohu ,Pravdě mluvi ten toho moc nevi-jak řekl
moudry lao-c-ten kdo o Tom mluvi,ten o tom nic neví:-)a mnohdy lide za svymi
slovy a moc slovy ukazuji a skryvaji svou vnitřni duchovni prazdnotu,proste
nahradily Pravdu jež je zařivym životem jen za samoliba slova o ni aby se
ukazali a byli považovani za velke kazatele a ukazovateli cesty,ale když nic
nemaji nemohou nic ukazat a ni dat-ale moudři už vedí-jistě byli velci
mystici jako Rumí,kabir a jini,kteři byli velkymi bhakti-oddanymi,psali o Bohu
ale ne jako o nejakem stařečkovi v raji na nejž by se třasli a slintali po
něm jako mazankove,ale jak napsal velky filozof 8.století Šankara-stale
spočivam u nohou Tohož ,jehož milostí mi bylo dano poznat,že jsem s nim
sjednocen:-)ale tento stav je prozatim nedosažitelny a neprožitelny u mnohych
kazatelu jež se držo slov a vykřiků,ale ježiš toto znal nebot Pravda je
jen jedna:-)