Rozcestník >> Náboženství >> Bůh Tě miluje!

Pokud jsi slabý duchem a jsi na sebe nesmírně hrdý
Pokud se snažíš dosáhnout slávy jakýmikoli prostředky
Věz, že v nesnázích a nouzi sneseš klam a lži
A pod náporem síly se podřídíš vůli někoho jiného

Jste-li slabí ve víře a nevoláte k nebi v modlitbě
Pokud upřímně činíte pokání před Pánem, neklaníte se
Vězte, že své drahocenné roky marníte
a ve světském shonu nepoznáte smysl svého života

V životě jen jedno pozemské období nepostřehnutelně přispěchá
Každý musí zanechat svou stopu a něčeho dosáhnout
Život by měl žít důstojně a ve všem se vzdálí hříchu
A každý by měl upřímně usilovat o dobré skutky

Pokud soudíš ostatní a počítáš jejich hříchy,
začni od svých vlastních
, začni k cizím, sotva dosáhneš Pokud k tobě proudí peníze a luxus, budeš stoupat
Věz, že bohatství odejde, vrátíš se do svých vlastních kruhů
Pokud budeš žít hlasitě pro sebe a v podnikání jste zbabělí
Vážíte si sami sebe, jste poslušní hlasu pochybností
Pokud jste lhostejní k těžkému utrpení, k neštěstí druhých
Vězte, že oheň ušlechtilosti dobra ve vašem srdci je uhašen

V životě jen jedno pozemské období nepostřehnutelně přispěchá
Každý musí zanechat svou stopu a něčeho dosáhnout
Život by měl žít důstojně a ve všem se vzdálí hříchu
A každý by měl upřímně usilovat o dobré skutky

V hodině těžkého neštěstí, když zažijete věrnost přítele,
poznáte hodnotu přítele, když navždy ztratíte
Neříkejte vždy a všude prozrazujte vše, co víte,
ale vždy si buďte jisti a vězte, co řeknete svými rty

Kdo mluví, ten seje, kdo naslouchá, ten sbírá
Silný hněv mudrců a válka statečných prověří
laskavost šatů svatých a neopotřebuje se
Vše přichází pro ty, kdo trpělivě čekají na osud

V životě jen jedno pozemské období nepostřehnutelně přispěchá
Každý musí zanechat svou stopu a něčeho dosáhnout
Život by měl žít důstojně a ve všem se vzdálí hříchu
A každý by měl upřímně usilovat o dobré skutky

V životě jen jedno pozemské období nepostřehnutelně přispěchá
Každý musí zanechat svou stopu a něčeho dosáhnout
Život by měl žít důstojně a ve všem se vzdálí hříchu
A každý by měl upřímně usilovat o dobré skutky
A každý by měl upřímně usilovat o dobré skutky

(Timur Mutsuraev)

V určitém okamžiku života se naučíš mnoho věcí, kdo si tě váží, kdo tě vykořisťuje, kdo tě miluje, kdo tě manipuluje, kdo tě špehuje, kdo je falešný a bodne tě do zad, kdo si vymýšlí pravdu nad lží. Nauč se, že abys žil v klidu, musíš odstranit vše, co tě bolí, změnit kurz, odejít v tichosti a v tichosti odpovídat, dát důležitost těm, kteří si tě vá Naučíte se, že je zbytečné mluvit, vysvětlovat, pomáhat některým lidem, protože si myslí, že jsou dokonalí a nemají žádnou pokoru, aby pochopili, kde se mýlí, neposlouchají,
myslí si, že jsou "Bůh".
Nauč se nenechat negativním lidem ukrást tvou pozitivní energii, nauč se, že ti, kteří se neradují s tebou a z úspěchů druhých, jen závidí a musíš odejít daleko a udělat si ve svém životě místo navždy.

Noc je temná, na obloze je vidět Mléčná dráha
a hvězdy táhnou a volají.
Měsíční světlo je tak tajemné a vzdálené,
Mléčná dráha... Stovky, tisíce silnic.

Noc je dlouhá, nekonečno klidné.
Po světském povyku všechno pomine.
Všechno zmizí, jen ty jsi v noci sám,
Mléčná dráha. To jsou nové světy.

Život a smrt - osudu nelze uniknout,
Život a smrt - jen duše je věčná,
Život a smrt - radost a smutek jsou blízko,
A v noci Mléčná dráha jde do dálky.

A někdy je osud tak nepochopitelný:
Radost náhle zastíní potíže.
Rozhlédněte se kolem sebe – a již v ubývajících letech
pochopíte, že není cesty zpět

Do tohoto světa; svět, kde každý člověk
chce žít, navždy vidět světlo Slunce,
chce žít mezi ohavností a zlem.
Divný svět... Co nás v něm tedy drží?

Cesta života bude dlouhá a těžká,
Cesta života ... Každý ji prošel.
Všichni ronili slzy hořkosti.
Divný svět... Co dobrého dal?

Jsem sám. Všechno je tiché a pryč.
Věčný spánek... Není dáno žít bez smrti.
Mléčná dráha - Snil jsem o tom, že k tobě přijdu,
Mléčná dráha. To jsou nové světy.

Hepsik

Toto by se mělo učit nejen na škole....Nepsaná sociální pravidla, která byste měli znát......

1. Nepřerušuj, když někdo mluví.
2. Nesuď někoho podle vzhledu. Mnoho lidí díky tomu promeškalo příležitosti.
3. Vždy respektuj něčí osobní prostor.
4. Nikdy o někom nic nepředpokládej. Promluvte si s nimi, pokud vám na tom záleží.
5. Omluv se, když se mýlíš. Ego ti nikdy nepřidá nic cenného. Raději to odečítá.
6. Nemluvte o někom špatně za jeho zády. Je to způsob, jak říct publiku, že s nimi uděláte to samé.
7. Buď upřímný, i když je to těžké. A řekni Ne, když ti to není příjemné, i když to bolí.
8. Nedrbejte a nešiřte drby, ani na sociálních sítích.
9. nepronašejte o lidech nevhodné komentáře.
10. Chovej se k ostatním tak, jak chceš, aby se k tobě chovali
11. Nabídněte pomoc, když můžete, ale nenechte se k tomu nutit.
12. Nenech svůj hněv kontrolovat tvé činy.

Lukaši je dobře že s nikym nehadaš o Pana Boha ten jdo se s tebou pře o pana Boha je na tom mnohem huře nejen po osobní spojenosti natož co se tyče duchovnosti a poznavani Pravdy a je zaklet ve sve neutešne předtstavě a světe a ukazuje jen jak je neštatsny a prazdny i kdyby cele dny hovořil o Bohu tim jen ukazuje sve zoufalstvi,nebot sam sebou by nevydržel v samote Ticha Srdce a neboť nevi a nechape ješte a tak tedy :-)...POMÁHEJTE JEN TĚM,
Nikdy se nepleť do utrpení někoho jiného.
Člověk se musí unavit sám ze sebe a vypít na dno jedu, který si zaslouží.
Nebuďte troufalí a nedoufejte, že budete schopni pomoci všem, můžete pomoci jen těm, kteří jsou připraveni pomoc přijmout.
Trpící člověk vidí svět skrze svou bolest, a proto je hluchý a slepý.
Každý se táhne za svou životní zkušenost, aniž by viděl, že je to mrtvá tíha.
Pokud zasahujete do utrpení druhých, karmický vír vás vtáhne do hry, která je vám cizí.
Pamatujte, že lidé jsou schopní nakažlivosti svým utrpením.
Jdi svou cestou, aniž bys se ohlížel zpět.
Pouze pokud jdete svou cestou, můžete pomoct lidem vstát.

Lukaši chlapče jsem tvoje jablunka :-)...Jabloň a jeho bezpodmínečná láska
Kdysi dávno byla obrovská jabloň. Malý chlapec si s ním rád chodil hrát každý den. Vylezl na korunu stromu, snědl jablka a zdřímnul si ve stínu.
Miloval strom a strom si s ním rád hrál. Čas šel, chlapeček vyrostl a už si nehrál každý den kolem stromu.
Jednoho dne se chlapec vrátil ke stromu a vypadal smutně.
„Pojď si se mnou hrát“, zeptal se strom chlapce.
“Už nejsem dítě, už si nehraju kolem stromů” odpověděl chlapec.
„Chci hračky. Potřebuju peníze, abych je koupil. „
„Promiňte, ale nemám peníze, ale můžete mi nasbírat všechna jablka a prodat je. Tak budete mít peníze. „
Chlapec byl tak nadšený. Popadl všechna jablka na stromě a spokojeně odešel. Chlapec se už nevrátil poté, co nasbíral jablka. Strom byl smutný.
Jednoho dne se vrátil chlapec, který se nyní proměnil v muže a strom byl nadšený.
„Pojď si se mnou hrát,“ řekl strom.
„Nemám čas na hraní. Musím pracovat pro svou rodinu. Potřebujeme dům pro přístřešek. Můžete mi pomoct? „
„Promiňte, ale nemám žádný dům. Ale můžete mi useknout větve, abyste mohli postavit svůj dům. “ A tak muž uřezal všechny větve stromu a spokojeně odešel. Strom byl rád, že ho viděl šťastného, ale muž se od té doby nevrátil. Strom byl opět osamělý a smutný.
Jednoho horkého letního dne se muž vrátil a strom byl nadšený.
„Pojď si se mnou hrát! “ řekl strom.
„Stárnu. Chci jít plachtit a relaxovat sám. Můžete mi dát loď? “ řekl muž.
„Použijte můj kufr k postavení své lodi. Můžete odplout daleko a být šťastní. „
Tak ten muž pořezal kmen stromu, aby vyrobil loď. Šel plachtit a dlouho se neukázal.
Konečně se pan po letech vrátil. „Promiň, chlapče. Ale už pro tebe nic nemám. Už žádné jablka pro vás,“ řekl strom. „Žádný problém, nemám žádné zuby, které bych kousnul“ the
muž odpověděl.
„Už žádný kufr, na který bys mohl lézt. „Na to jsem už příliš starý,“ řekl muž. „Opravdu ti nemůžu nic dát, jediné, co zbylo, jsou mé umírající kořeny,“ řekl strom se slzami.
„Nepotřebuji teď moc, jen místo k odpočinku. Jsem po všech těch letech unavený,“ odpověděl muž.
„Dobře! Staré kořeny stromů jsou nejlepší místo, o které se můžete opřít a odpočívat, pojďte si se mnou sednout a odpočinout si “ Muž si sedl a strom se radoval a usmál se slzami.
Tohle je příběh každého. Strom je jako naši rodiče. Když jsme byli malí, rádi jsme si hráli s maminkou a tatínkem. Když jsme dospělí, tak je opouštíme; chodíme k nim jen když něco potřebujeme nebo když máme potíže. Ať se děje cokoliv, rodiče tu vždy budou a dají vše, co můžou, jen aby vás udělali šťastným.
Možná si myslíte, že je chlapec krutý ke stromu, ale takhle se všichni chováme k rodičům. Bereme je jako samozřejmost; nevážíme si toho, co pro nás dělají, dokud není pozdě.
Ponaučení z příběhu je, že rodiče stejně jako jabloň milují své děti bezpodmínečně a vždy jsou tu, aby se o ně postarali. Jak však dospíváme, máme tendenci brát rodiče jako samozřejmost a přicházet k nim jen když něco potřebujeme. Měli bychom se naučit vážit si našich rodičů a všeho, co pro nás dělají, než bude pozdě. Měli bychom si vážit času, který s nimi trávíme a projevovat jim lásku a respekt, stejně jako nám projevovali celý život.:-)

Lukaši :-)Někdy je lepší odejít...
Protože v životě je tolik místa, že to za to nestojí.
Udělejte prostor, pusťte všechny, kteří jsou tu, aby dokázali a chtějí bojovat a soupeřit proti vám.
Nechte je projít, ať překonávají, ať soudí, nechť ponižují a jsou poslední z posledních.
Jen je nech, ať si užívají... možná proto, že v životě nemají nic jiného, zatímco ty si užíváš přítomný okamžik, zatímco si užíváš svůj životní prostor.
Používejte moudře své smysly a všechen čas, který vám zbývá, který se nevrátí a buďte přítomni sami sobě, při každém kroku.
Ti, kteří rozumí životu, si stačí sami.
Všechno ostatní jsou jen řeči.
Boj s egem druhých je jen podtrhnutí vlastního ega, vlastní frustrace, vlastní neštěstí.-hlavně v hádkách o pana Boha :-)
Šťastní lidé tvoří, zatímco frustrovaní lidé ničí.
Ti, kteří jsou spokojení sami se sebou, neztrácí čas ničením druhých, raději jim pomáhají.

Jen jsem vám chtěl připomenout, že už je srpen, už byl i jeden super úplněk a za chvíli je Vavřince a pak Bartoloměje a pak 23.9. a za dveřmi zima. To nám ten rok zase pěkně utekl:-)