Vladimír Solovjov měl vize, při kterých viděl Božskou Sofii, zářivou,
krásnou ženskou bytost, která k němu přicházela jako "živá Moudrost."
Nešlo o obyčejné sny, ale o hluboké duchovní zkušenosti, které se staly
základem jeho filozofie. Sofie pro něj byla skutečným ženským aspektem
Božství, prostřednice mezi Bohem a světem.
Vize propojil s biblickými texty, zejména s Příslovím 8, kde Moudrost
říká:
"Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi
časy. Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic
oplývajících vodami.“
Podle něj se "Božství" zjevuje nejen jako Otec, ale i jako Matka, jako
láska, moudrost a jednota. Sofie je tím, co propojuje duchovní a hmotné,
mužské a ženské, Boha a člověka:-)











Je mi Vás líto! 
Peklo zatím neexistuje!!! A JÁ DOUFÁM,
ŽE TATÍNEK UDĚLÍ VŠEM ZLODUCHŮM A ZLOČINCŮM MILOST A MORÁLNĚ JE
UZDRAVÍ. 