ODCHÁZÍ ŽELEZNÁ GENERACE.
--
Lidé, kteří neměli nic — a přesto dali všechno.
Neměli školy ani luxus, ale vychovali děti s láskou a hrdostí.
Neznali pohodlí, ale znali čest, práci a víru.
Pracovali od svítání do noci, s mozoly na rukou, s úsměvem a klidem v duši.
--
Nemluvili o hodnotách — prostě jimi žili.
Štěstí nekupovali — stavěli ho z maličkostí a upřímnosti.
Uměli spravit, místo vyhodit.
Milovat, místo počítat.
Pomáhat, místo soudit.
--
Neměli všechno, ale měli jeden druhého — a to stačilo.
Dnes odcházejí — tiše, s důstojností, s unavenýma, ale čistýma rukama.
S klidem v srdci, že udělali vše, co mohli.
Železní lidé odcházejí, aby uvolnili místo generaci z křišťálu — jemnější, křehčí, citlivější.
--
To je hezky napsané. . . 
