"Když se jedny dveře štěstí zavřou, druhé se otevřou; ale často se tak dlouho díváme na ty zavřené, že nevidíme ty otevřené." (Helen Keller)
"Když se jedny dveře štěstí zavřou, druhé se otevřou; ale často se tak dlouho díváme na ty zavřené, že nevidíme ty otevřené." (Helen Keller)
Jan 14
22Řekl mu Juda, ne ten Iškariotský: „Pane, jak to, že se chceš dát
poznat nám, ale ne světu?“
23Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj
Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.
24Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není
moje, ale mého Otce, který mě poslal.
Netvrdíte, že Bůh žije v lidech? Jak k nim tedy může přijít, když je
podle Vás v nich? 
Ten citát je divný, ja se bojím bolesti spojené s umíraním ne tak smrti
.
Lidé se bojí smrti ,protože neví co obnáší žít v bolestech .
Děkuji Vám, Bohem milovaná Ivetko! 
P.S. U nás je mlha a to mě ven neláká! 
Lidé se bojí smrti ještě víc než
bolesti. Je divné, že se bojí smrti. Život bolí mnohem víc než smrt. V
okamžiku smrti je bolest u konce.
V lidském světě smrt člověka neexistuje a
dočasné zesnutí je Božím darem LÁSKY. 
Milujme ,život . 
Ten pohádkový les musí být
nádherný! 
Dobré ráno! Přeji i
Vám, lidé! 
Ticho? I to o Vás cosi prozrazuje. . . 
Vám všem!!! 
