Kdyby vodník neexistoval nedalo by se napsat slovo vodník. Protože slovo vodník napsat lze, musí v nějaké formě existovat i vodník.
Ve tvé mysli existuje tvá představa toho, co si ty sám pod tím slovem představuješ. Slovo se stává slovem tím, že obsahuje informaci. Náhodný shluk písmen, i když bude zdánlivě slovo tvořit slovem není. Například "hufehur" není slovo, protože nenese žádnou informaci. Slovo vodník však informaci nese a díky tomu je s tím slovem spojená představa. Proto vodník existuje, pravděpodobně sice ne jako reálná bytost, ale jako myšlené jsoucno jistě. Kdyby takto neexistoval, nedalo by se diskutovat o jeho existenci. Proto ten, kdo říká například, že žádný Bůh není, dopouští se paradoxu lháře. Kdyby žádný Bůh nebyl, nedalo by se o něm přemýšlet a hovořit už vůbec ne. Jestli si někdo myslí, že to tak není, tak ať se pokusí diskutovat o hufehurech.
