Ježíš Kristus

ahoj lidi, at Vám všem žehná Bůh

Jste pošetilci, kteří nevlastní nic, a přesto se tváříte, jako by vám patřil svět. Právo je pro vás jen nástroj, láska směnný kurz, city pouhá omáčka k nedělnímu obědu, a když se přejí, zůstane jen nafouknutý břich a hlučné odříhnutí. To je vaše představa naplnění. Díváte se skrz šustící papírky, jako by právě ony určovaly hodnotu věcí. Přijímáte jen to, co lze ocenit, zvážit, zpeněžit. A přitom vám uniká to jediné, co se nedá koupit.

Jako malí kluci cvrnkáte do kuliček, hledáte své důlky, soutěžíte o lesk té skleněné krásy. A jako dospělí? Jen jste si vyměnili hřiště, ale hra zůstala stejná. Hledáte, sbíráte, soutěžíte… a přitom nevidíte, že důlek není jen jamka v zemi, ale místo, kam se dá vložit smysl.
Staří indiáni říkali, že každé místo, kterého se dotkne lidská ruka, má své poslání. Země si pamatuje každý váš dotek, každé gesto. Ale vy pořád jen hrajete. A přitom jste stále ti malí kluci, jen s většími hračkami a menším rozhledem.
Co bude s vámi, až přijdete o své důlky? Vždyť o kuličky už jste dávno přišli.

blokace bůh tě miluje.