Ta doba byla divoká ale už bych to znovu zažít nechtěl. Člověk se zpětně podívá a diví se že to vůbec přežil.
já jsem se i s rodinou (dvě děti 6 a 8 let) přestěhovala do Rakouska k Bodamskému jezeru v roce 1992. Byl to neuvěřitelný kontrast k tomu jak jsme žila do té doby. Taky se divím jak jsem to celé přežila. Dnes se ty rozdíly srovnávají a mohu říct, že se máme dobře. Jsem vděčná, že to přežily ty děti. Jsou odolné.
Člověk vydrží hodně. Tady život taky nebyl špatný ale Rakousko je Rakousko co si budeme. Já mám taky děti v ČR nejsou. Bejvalka zdrhla když se proflaklo co mi zivilo. Jednak se bála o život což je logické. Druhak mněl jsem relativně dost peněz o které bych přišel. Dnes už je to ze jedno. Vše odpuštěno . Ať sem přesný utekla s těmi penězi. Nemám ji to za zlé sme kamarádi i když je na druhém konci světa. S dětmi jsem taky v kontaktu. Mám vnouce a co vím po rozvodu má dcera žije s ženou. Co sem mněl dluhy z vězení a odškodnění atd mám zaplacené. Zaplatila to bejvalka. Ona udělala celkem kariéru a má peněz dost. Prodává baráky. Je v USA jen nebudu říkat stat to už je moc osobní.
1