Doporučuji k přečtení knihu Temná tajemství Vatikánu. Velmi cenná kniha o vztahu církve k vědě a nejen to. Autor H. Paul Jeffers.
tato kniha není vůbec cenná:
Inu – další zbytečná kniha… Neklade otázky a už vůbec nenabízí
žádné odpovědi. Taková „wikipedická“ záležitost. V době internetu
se jich rojí stovky ba tisíce. Návod je jednoduchý: vyber nějaké
kontroverzní téma, googluj, slep to dohromady, zamíchat i protřepat… a
olivka navrch - pořádně peprný název. Jenomže… dokud se na ten háček
chytí dostatek hejlů… tak to budou nakladatelství chrlit dál…
JE TO BRAK bezcenná kniha
Jde!
Tady jiný link:Veškeré utrpení brzy skončí!
jo to je to samý má to nějakou neznámou koncovku souborů a nemám program na to otevření v PC nejde to ničím otevřít ten soubor co sem stáhl
Zkus tuto publikací, dá se stahnout v pdf:
Jak zůstat v Boží lásce
https://www.jw.org/finder?wtlocale=B&pub=lvs&srcid=share
tak je to orální učebnice svědků, spoustu věcí je tam v pořádku,Jedné mě tam zatím vadí(nedočetl jsem až do konce) vadí automaticky se předpokládá, že ten koho vyloučili, dělal něco co se nelíbilo Jehovovi. Co když je ten člověl vyloučený neoprávněněn a naopak věci co se nelíbili Jehovovi, dělali ti co ho vyloučili?
Kromě toho, že je to psáno jak pro dvanáctileté děti, tak je tam
hlavně divné, že body "být poctivý" (neboli spravedlivý) a "vzepřít se
ďáblovi" jsou někde na posledních příčkách, přitom to jsou ty
nejzásadnější věci, které by měli být uvedeny právě jako první.
Zatímco kapitola "Vybírejte si přátele, kteří milují Boha" je na 3.
místě 
Je to
komunitní učebnice Svědků Jehovových; nejde to nijak do hloubky a k
samotné podstatě věci, ale jasně to cílí na udržení jejich komunity.
mají tam šikovně naznačeno koho si mají vybírat za přátele ale není to nic proti Bibli sepsané to maji "dokonale"
https://www.jw.org/cs/knihovna/knihy/jezis/
Ke stažení zvolený format:
Ježíš – cesta, pravda a život
V této knize se dočtete o všech událostech z Ježíšova života, o kterých
se píše v Bibli.
I hlasová čtečka.
O Jezisi jsou 4 evangelia, 4 svědectví, přičemž každý pozorovatel se
díval z jiné strany! Dát ty svědectví dohromady, znamená, poskytnout o
Jezisi plastický obraz!
Naopak ty máš error. Jehovisti nejsou křesťané, proto neprezentují Krista jako křesťana.
Posmivat se Bozimu jménu a patvarit ho......
To si zůstaň ve svém domnělem "krestanstvi"....
Sám si ho dal, najdes to v Bibli!
Bůh řekl: „Tak máš říci izraelským synům: ‚Jehova, Bůh vašich
praotců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův mě k vám poslal.‘
To je mé jméno na neurčitý čas a to je má památka pro generaci za
generací.“ (2Mo 3:15)
nepoužívej skomoleninu z PNS
Jsem není jméno ale podstata tedy vlastnost Boha. Boha nazýváme jeho
vlastnosti není to jeho jméno. Sám sobě si ho nemohl dát v který okamžík
si ho dal? 
v knihkupectví je podle mě většina knih náboženských exhibicionistů ,co jsou jenom pisálkové co recyklují bibli tím, že píší o ničem, hlavně aby to mělo ,co nejvíc stran.
Ve stravitelné formě se vyskytuje v knize Robinson Crusoe. Od bouře způsobující ztroskotání, až po návrat do vlasti. Prvním činem Robinsona bylo procítěné modlení se a děkování bohu za to ztroskotání na pustém ostrově s následujícím vztyčení kříže do kterého si nožem dělal kalendář, aby náhodou nepracoval v neděli, nepropásl nějakého svatého, vánoce a nebo velikonoce..
Nemálo křesťanské jsou cestopisy po Albánsku, Kurdistánu, Iráku, Iránu, Egyptu a Arábii., ve kterých autor, cestující, apoštol a misionář v jedné osobě svádí muslimy ke konverzi do křesťanství. Velmi působivé a hlavně naučné.
Tu první zmíněnou stvořil Daniel Defoe a tu druhou, vlastně celou knihovnu, Karl May.
Karel May?
Opravdu?
Tak to jo, to jo, to je opravdu hooooodně poučná kniha! Čti dál.
Náhodou ...
Jedna z těch knih začala tím, že náš světoběžník seděl v parku,
někde ve Španělsku a vyslechl diskuzi jednoho cholerického muslima s jedním
zrádným křesťanem, jestli se dobře pamatuji, tak to byl Řek, nebo
Arménec. No a ten muslim se tak navztekal, že kopl do dřevěného kříže
tak silně, že se tento vyvrátil a svalil na zem.
Samozřejmě šel náš katolík hned na policii, udal to, ale policajti
nečinili.
...
Vyprávění jde dál, ten náš člověk se plavil lodí do Tangeru, myslím,
ale v noci se strhla bouře na móři a hle na jednom skalisku byla havarovaná
jiná loď a její cestující byli syny smrti, nebo tak nějak. No a jak tak
Karl May zachraňuje s nasazením vlastního křesťanského života jednoho
pasažéra za druhým, tak vytáhne i našeho zuřivého kopače do kříže.
Když tenhle ale zjistí, že jeho zachránce je křesťanem, tak mu začne
spílat, že ho ušpinil křesťanskými doteky ... Takovej do nebe volající
nevděk.
A takhle to jde skoro celou knížku.
No, končí to hapyendem, zuřivý muslim se smíří s naším katolíkem, protože mu zachránil synáčka před sežráním nějakou velkou kočkou a inklinoval ke konverzi na katolíka.
No není to hezké?
Dobrý akorát tam byla jedna idologická poznámka vpašovaná do příběhu a to tato:"Samozřejmě šel náš katolík hned na policii" Jako by si měl zkušenost, že toto dělají všichni katolíci zcela běžně.
Čtu knihu od Richarda Wurmbranda Kristus na židovské cestě. Zajímavá kniha plná moudrosti. On ač byl křtěn v dospělosti,nevěděl,která církev jej pokřtila.
mám se k tomu nějak vyjádřit?
