My jsme se s rodinou SJ seznámili, když jsme pásli ovce. Ta rodinka s
dětmi stejně starými jako byly naše šla po turistické značce a k nám
seběhli z hřebene protože bylo horko a jim došla voda, tak přišli k nám.
A zůstali - děcka se hned seznámila
blbli kolem ovčína
a bylo to fajn. Že jsou SJ z nich vypadlo tak
trochu omylem.... a pak k nám jezdili i domů, víc než půl roku, povídali
jsme si s nimi. Byli z Frenštátu, já tam měla tetičku na poště a oni se s
ní znali - právě z té pošty. Byli to bezva lidé, nebyli (ještě) nijak
vypatlaní. A najednou - šlus! Přestali jezdit! Já na ně neměla adresu,
telefony jsme tehdy neměli.... ale na poštu chodili a tak se jich tetička
ptala, proč už k nám nejezdí?? (adresu jsem nechtěla přes tetu shánět -
nechtěla jsem je až tak otravovat)Oni se sice vykrucovali ale pak se tetš
přiznali že k nám už nesmějí. Měli jsme prý na ně špatný vliv. Občas
si na ně vzpomenu, kdoví co s nimi je teď... asi jsem si tu adresu opravdu
měla vzít! Protože my jsme se brzy na to odstěhovali.... už dlouho jsem na
ně nemyslela... už ani nevím jak se jmenovali....
