DALŠÍ "LEŽ ODPADLÍKA"
„Vzali mi normální dětství, protože mé dětství bylo neustále naplněno strachem: ze satana, z hříchu, z božího trestu, z komunistického režimu, z fyzických trestů za neposlušnost. Vzali mi vzdělání. Studovat vysokou školu by totiž bylo projevem ‚duchovní slabosti‘ a navíc byl Armagedon (Boží soud) za rohem, takže to ani nemělo smysl (jenže ten Armagedon je za rohem už víc než 100 let). Vzali mi schopnost rozvíjet samostatné kritické uvažování a vnímavost proto, kdo je dobrý a kdo špatný. Uvnitř totiž panuje ‚černo-bílé‘ vidění světa. Kdo se stane svědkem, toho přitáhl sám Bůh, a tudíž musí být dobrý a ‚tam venku‘ jsou zase všichni v moci satana. To, že se mezi těmi ‚dobrými‘ skrývají třeba sexuální predátoři, kteří zneužívají děti, o tom mě jako dítě nikdo nepoučil. Teď mi vzali rodinu a přátele, kteří se při setkání tváří v tvář otočí na druhou stranu a nesmí mi ani popřát Dobrý den. Co mi ale tato organizace navzdory všem ztrátám nevzala, je moje duše. Tu mi ukrást nemohli A proto jsem nyní svobodný člověk, zodpovědný za svoje rozhodování a nesoucí si všechny důsledky. Svoboda je něco velmi cenného.“ (M. B).
