„Nesmíš zapomínat, že mnoho vašich náboženství je založeno na
strachu z trestajícího Boha.
Právě strachu jste využili k tomu, abyste nahradili matriarchát
patriarchátem. Strachu užívali vaši
kněží, když chtěli přesvědčit lidi, aby respektovali slovo Boží.
Strachu užívala prvotní církev k
tomu, aby si získala a ovládla věřící.
Jedna církev dokonce tvrdila, že vás Bůh potrestá, když nebudete chodit v
neděli do kostela.
Nechodit do kostela byl hřích.
Nesměli jste ovšem chodit do jakéhokoli kostela. Museli jste chodit jen do
kostela vaší církve. Jít do
jiného kostela byl hřích. To byla zjevná snaha užívat strachu k
ovládání lidí. Je překvapující, že to
tak dlouho fungovalo. A dodnes to k čertu funguje.“
Neměl by ses rouhat. Jsi přece Bůh.
„Kdo se rouhá? Jen jsem konstatoval fakt. Řekl jsem: „Dodnes to k čertu
funguje.“
Lidé budou vždycky věřit v čerta. A také v Boha, který je pošle k
čertu. Budou tomu věřit tak
dlouho, dokud si budou myslit, že Bůh je jako člověk krutý, sobecký a
mstivý.
V minulosti si jen málo lidí umělo představit Boha, který by se nad tohle
všechno povznesl. Proto
většina lidí přijala doktrínu trestajícího, pomstychtivého Boha.
Lidé nevěřili, že mohou být dobří sami od sebe. Proto museli vytvořit
náboženství, které učilo
doktrínu trestajícího Boha.
Myšlenka reinkarnace však všechno zkomplikovala.“
Jak? Co je na ní tak hrozivého?
„Církev prohlašovala, že musíte být hodní a poslušní, nebo vás Bůh
potrestá, a najednou se objevili
hlasatelé reinkarnace, kteří vám říkali: „Až zemřete, dostanete
další šanci. A potom ještě další
šance. Nemějte strach. Dělejte to nejlepší, co můžete. Nedejte se
ochromit strachem. Slibte si, že se
zlepšíte, a snažte se to dodržet.“
O tom samozřejmě prvotní církev nechtěla ani slyšet. Proto udělala dvě
věci: prohlásila doktrínu
reinkarnace za herezi a zavedla zpověď. Zpověď měla dát věřícímu to,
co mu reinkarnace
slibovala. To jest měla mu dát další šanci.”
Takže kdo nechtěl být potrestán, musel se přiznat ke svým hříchům.
Jedině pak mu bylo odpuštěno.
„Ano, ale byl v tom háček. Odpuštění nemohlo přijít přímo od Boha.
Bylo dostupné
prostřednictvím církve, jejíž kněží ukládali hříšníkům
„pokání“, jež museli vykonat.
Církvi se to tak zalíbilo, že brzy prohlásila zpověď za povinnou. Nejít
ke zpovědi byl hřích. Každý
musel jít ke zpovědi nejméně jednou za rok. Ten, kdo nešel, poskytl Bohu
další důvod k hněvu.
Církev vyhlašovala další a další nařízení - často zcela bezdůvodná -
jejichž porušení znamenalo
věčné zatracení, pokud se věřící nevyzpovídal.
Vznikl však nový problém. Lidé si myslili, že mohou dělat cokoli, pokud se
k tomu u zpovědi
přiznají. Přestali mít strach. Kostely se vyprázdnily. Lidé šli jednou za
rok ke zpovědi, vykonali
pokání, bylo jim odpuštěno a pokračovali stejně jako předtím.
Bylo třeba najít něco, co by v lidech opět vyvolalo strach. O tom nebylo
pochyb.
A tak byl vymyšlen očistec.“
Předmět diskuze:
Proč byste se ptali na sekty v sektách, když můžete u odborníků! U nás není nikdo mazán a blokován. Lehce humornou formou studujeme zejména nejznámější českou sektu svědkové Jehovovi. Můžete ale hodit do placu všechno, co život přináší.
proto mají křesťané v průměru
lepší morální chování než ateisté.
vzhledem k tvému teologickému
vzdělání.
1