Rozcestník >> Náboženství >> Sekty

Houby o tom víš. Ta koupelna byla až někdy do osmdesátých let taková, jaké se koupelny dělaly v šedesátých letech: na podlaze teraso, pozinkovaná plechová vana a stěny natřené takovou žlutou voděodolnou sračkou. Až když si moji rodiče postavili nový dům (1980 na vánoce se stěhovali), moje pratetička se shlédla v jejich koupelně a protože táta měl nakoupenou dlažbu a obkládačky (tehdy to bylo nedostatkové zboží) ještě na jednu koupelnu (měla být v patře jejich domu ale realizovalo se to až po dalších 15 letech) tak tetičce dal jak dlažbu, tak obkládačky a koupelnu zrekonstruovali s mým kamarádem - Panem Zedníkem" to byl fakt machr, Oba dva počítali s tím, že tetička jednou zestárne a do vany už nevleze, takže to připravili tak, aby vše bylo připraveno na tuto eventualitu. Jenže tetička odešla bydlet do DPS v době, kdy ještě do vany vlezla - tak vana zůstala nám a dočkala se až MOJÍ nemohoucnosti .
Když ogaři vybourali cihly kolem vany, jenom bruskou zbrousili zbytky cihel! Nic nebetonovali! Pod vanou byl krásný rovný suchý beton, na který mohli ihned lepit dlažbu!
(Jenom ještě před tím nalepili obklady na zeď za vanou.)
Táta měl dlouho schované jak dlaždice, tak obkládačky, aby to bylo čím dodělat. Jenže to měl doma a segra to vybabrala, když obkládala mléčnici Já jsem o tom, že to táta schoval, věděla! Ale když jsem to přišla hledat, zjistila jsem že to už není...Nic se nestalo. Mně to do konce života vydrží tak, jak to je a až tady nebudu, stejně si někdo předělá tu koupelnu podle svého - tak o co jde....
To jenom moji ogaři byli překvapeni když jsem jim říkala, že to bude jednoduché, tak mně nevěřili a pak se nestíhali divit, že jsem měla pravdu Nojo, když se ta vana zazdívala tak ještě nebyli na světě....