Nebylo by to o datumu, pokud by to KC nedalo schválně do doby zimního
slunovratu - znovuzrození Slunce.
24. se nic křesťansky neslaví, to jsou lidové oslavy. Církev slaví 25. 12. na západě, a 7.-8. 1. a 19.-20. 1. na východě. Netvrdí, že se Kristus narodil zrovna v tyto dny, a kdyby zvolila jiná data, vždycky by se to krylo s nějakými staršími svátky pohanskými.
Biblický den začíná večer, když se stmívá. Proto slavíme večer 24.12., je to fakticky platné i pro další den.
Jo ale datum křesťanských vánoc bylo stanoveno až později v církvi, v liturgickém kalendáři narození Páně - 25. prosinec.
To je v pořádku. Tento den začíná večer předcházejícího dne. Na nedělní mši můžeme taky v sobotu večer. V sobotu večer má platnost jako v neděli.
SJ se ale vymezují vůči 24. prosinci: “Ježíš se nenarodil 24. prosince…” Musel by být tedy Štědrý večer 23. prosince a narození 24., což není.
nevím, nerozumím moc kam míříš. Svědkové narození dávají někam na jaro, tedy zcela jiný datum.
SJ napsali rozbor, ve kterém argumentují proti křesťanům, že se Ježíš nenarodil 24. prosince, že to církev má špatně. Vtip je v tom, že se v tom rozboru o den spletli, protože církevní svátek narození Páně je 25., 7., a 19., ne 24.
štedrý deň je vigília veľkého sviatku, a tak už aj čas vigílie je už sviatočný čas...už aj návšteva sv. omše počas vigílie platí (sv. omša) už aj pre nasledujúci cirkevný deň/sviatok....
4 adventní neděle patří k Vánocům taky.
V jedné dětské křesťanské písničce se zpívá: “Kdo má v srdci Pána Ježíše, má Vánoce každý den…”
to je jedno, není to důležité. Pokud brojí proti slavení Vánoc, tak to budou dělat ať je tam jakýkoliv datum.
Přesně tak, oni brojí i proti slavení narozenin, a ty se slaví v různé dny. Každý den v roce má někdo na světě narozeniny. Takže datum je jenom zástěrka.
1
