Rozcestník >> Náboženství >> Sekty

Jezuita ti neodpustil hříchy..ale no, nepodsúvaj nezmysel...Jezuita mi odpustil hriechy (dal mi 1 mesiac na to, aby som si to v hlave a v duchu usporiadal), a po mesiaci som išiel k nemu na spoveď (len k nemu, k nikomu inému - tak mi to prikázal), a dostal som rozhrešenie (odpustenie hriechov)... ten mesiac - to bolo pre mňa duchovné peklo (bál som sa, čo bude so mnou, keby som náhodou zomrel)!

Dobře, tak si to ujasnil a dostal si rozhřešení. Když si nikoho nezabil, tak ten strach si měl trochu přehnaný, přece si měl vůli tu zpověď dokončit. Bůh přece nečíhá na chyby svých lidí.

Bůh ví, co provedl, třeba zapochyboval o katolické církvi, bububu, takový hrdelní hřích!

Boh vie - ale žiada osobné pokánie (vyznanie konkrétneho hriechu/-ov pred kňazom) za každý hriech - vtedy je (+ nariadenie zadosťučinenia) odpustenie hriechov...

když se stydíš to říkat, tak pomůže, když si ty hříchy napíšeš na papír a prostě je tam přečteš bez nějakého okecávání. Kněz není zvědavý na nějaké detaily, jak si klátil kamarádovu přítelkyni. On ty tvoje hříchy slyší od jiných často, takže ho neuvedeš do rozpaků.

Kněz není zvědavý na nějaké detaily, jak si klátil kamarádovu přítelkyni.... pri spovedi uvádzame hriech priamo (bez detailov) - ak ide o ťažký hriech (proti Desatoru), napr. zhrešil som smilstvom (poviem ako často, aj v akom som vzťahu s partnerom v smilstve) - je to ťažký hriech, a tak kňaz po vyznaní hriechu vyžaduje záväzok, že ten hriech sa nebude opakovať, a spovedajúci sa (penitent) uvedie, ako chce ten vzťah (so smilníkom) riešiť - podľa toho dá/nedá rozhrešenie..ak neuvedie, či to nechce riešiť (hoci kňaz sa na to pýta), kňaz nedá rozhrešenie, a pošle spovedajúceho sa preč bez rozhrešenia...ak to che riešiť, uvedie, v kom časovom termíne chce vyriešiť tento vzťah tak, aby nebolo smilstvo, a dá penitentovi povolenie, aby znova (po čase, kedy to vyrieši) pristúpil k spovedi (ideálne znova k nemu, pretože niektorí "raizujú" po spovedelniciach, a hľadajú, kde by dostali rozhrešenie - aj to a stáva)...

Jednou měli katolíci u nás ve městě zpovědnici venku před kostelem. Bylo to v létě, bylo teplo venku. Myslel jsem, že to je nějaká nabídka pro veřejnost, tak jsem toho, ač nekatolík, rád využil. Vlezl jsem dovnitř a kněz tam seděl, ale nezpovídal, on tam SRAL! Na té zpovědnici bylo napsáno TOI TOI.