lidé to nechtěli kupovat. A nepodařilo se vyvézt výrobky do ciziny. Rusko by je vzalo, ale neplatilo. Fabriky krachovaly protože neprodaly. Neodkazaly se rychle adaptovat na novou situaci.
lidé to nechtěli kupovat. A nepodařilo se vyvézt výrobky do ciziny. Rusko by je vzalo, ale neplatilo. Fabriky krachovaly protože neprodaly. Neodkazaly se rychle adaptovat na novou situaci.
zažila jsem to přímo, účastnila jsem se toho, byla jsme několikrát v Lvově na tzv. bázi, jezdila jsem po obuvnických fabrikách Svitu... viděla jsem to na vlasntí oči.
já? mě by ani komunisti nechtěli :-) nejsem moc adaptabilní. manžel tvrdí že mě by na vojně zastřelili jako první.
celý život jsem dělala v oboru který nikdo nikdy dělat nechtěl. i když jsem se hlásila na jiný obor, třeba do obchodu, dokonce i do nákupu, koukli na můj životopis, oči jim zazářili a byla jsem zase v kvalitě. celý život. až na stará kolena jsem se trhla a provázím turisty. KOnečně mě mají všichni rádi a těší se když mě vidí.
Ve Svitu? Tak já náhodou vím, že tam chtěla dělat každý. Měli na tu dobu slušné platy ...a už v té době jisté benefity.
Taky nám tady trochu prášíš..kolik let jsi žila a pracovala v cizině ? Takže to nebude celý život v oboru.
Fakt tě to zajímá? Když jme se s rodinou přestěhovali do RAkouska, nesměla jsem pracovat. Takže jsem určitou dobu dělala v Lebenshilfe, chodila jsme hlídat postižené v domě, kde se učili samostatně žít. Spala jsem tam s nimi. To nebyla práce na povolení, dostávala jsem za to diety. A samostatně jsem dělala školení ve několika firmách, zjistila jsem si na živnsťáku že nemusím mít na to povolení... takže jsem školila a vedla firmy k získání certifikátu, opět v mém oboru. Oficiálně, příjmy jsem přiznala a zdanila.
Když jsme se přestěhovali do německa, přijali mě v OBI, po určité době jsem získala i povolení a opět tobylo v oboru - rozvoj firmy. Tam jsme dokonce rok dojížděla když jsem se přestěhovala s nejmladším zpět do česka... ale bylo to náročné, přestala jsem tam jezdit a našla jsem si práci ve fabrice (opracování kovů a ohýbání plechů) opět v oboru, pak to byla firma na elektrické součástky a nakonec potravinářská firma :-)) ale to mi už pořádně lezlo na nervy a myslela jsem si že tam někoho uškrtím. TAkže asi 5 let před důchodem jsem definitivně přestala pracovat a jen pečovala o mojí devadesátiletou maminku a tatínka. TAtínek zemřel a maminka vydržela do stovky.
Takže jsi všude pracovala na černo..proč já ti nevěřím nějaké zdanění a přiznání příjmu.
nepracovala jsem nikde na černo. Byla jsem v zamestnaneckém poměru u všech firem, dostávala jsme mzdu. jedině to školení v Rakousku jsme dělala pouze s vědomím živnostenského úřadu. :-) Ale udělal jsem normálně zdanění příjmu.
Kdybych pracovala načerno nedostala bych důchod. A ten jsem dostala :-))
Já léta letoucí Telecom..otec byl vyučený švec..opravoval boty celé dědině .