Židé používali lunisolární kalendář s časovou korekcí, neboli
některé měsíce měli 29 i 30 dní.
Jednou za čas byl vkládán 13. měsíc zvaný veadar nebo
také druhý adar.
Počátek měsíce určovalo novoluní, neboli den, kdy se objevil srpek
měsíce, což bylo jednoznačnější, než zkoumání úplňku.
Pokud byla oblačnost, určil počátek měsíce sanhedrin.
Úplněk byl tedy 14. dne měsíce, proto svátek pesach, který Ježíš
použil pro ustanovení připomínky jeho smrti a uzavření Nové smlouvy se
prostě konal 14. nisanu.
Ještě je třeba připomenout, že Izraelité neměli dny v týdnu
pojmenované, označovali je pořadovým číslem po nebo před sabatem.
Takže všechny ty středy, čtvrtky, pátky atd. nedávají moc smysl.
Ostatně, výročí jsou vždy určena dnem v měsíci, nikoli v týdnu.