K Bohu, ač je to k nevíře, vedou
všechny cesty!
Ale nejkrásnější cestou vede Bůh
lidi, kteří k němu mají lásku a úctu!
K Bohu, ač je to k nevíře, vedou
všechny cesty!
Ale nejkrásnější cestou vede Bůh
lidi, kteří k němu mají lásku a úctu!
Ano, i bez lásky a úcty k Bohu dojdeš
nakonec i Ty k Bohu Stvořiteli a Otci svého, ale jdeš často po cestě plné
nemilých překvapení a nejrůznějších útrap. . . 
Oprava: ". . . k Bohu Stvořiteli a Otci
svému . . ." (Chybička se vloudila!) 
Také se Vám to stává? Probudíte v sobě myšlenku,
začnete ji formulovat v písemné podobě a během psaní změníte názor a v
půlce myšlenky ji přeformulujete, ale nevšimnete si, že napsaná část
potřebuje trochu změnit!? Řešením je pozorné přečtení napsaného textu,
ale jak zastavit další myšlenky, které se také dožadují záznamu!? NO
NIC, MUSÍM BÝT POZORNĚJŠÍ. 