To se do toho nemůže personifikovat, jako zakladatel rodu?
Se synem to bylo až po Kristu:-)
Ano, chápu tak že se má křtít ve jméno Otce i Syna i Ducha a tak je toho jména které má Otec mnoho osob, mnoho lidí, tvoří jedno tělo.
V tom souhlasím se človíčkem a křest považuji za akt, rituál.
Nejde o to, že nejsem křesťan.
Podívej, pokud někdo chce přijmout víru, měl by se pro ni rozhodnut sám.
Tohle je takové zapikání si věřícího, pak přijde biřmování. Tedy z
dnešního pohledu.
Ta mnohočetnost se tam nakonec dostala možná k ospravedlnění množného
čísla na počátku - Elohim.
Ja taky nejsem pokřtěná, nějako mne to obešlo, ale nedá se říct že nejsem součástí Kristova těla, křest je vlastně umytí se a dnes už máme koupelny v bytech, nemusíme do řeky :-)
Co tě ovlivnilo, že si v ten příběh, tedy dva hlavní příběhy (vyprávění o bohu a jeho skutcích a Ježíši) v Bibli uvěřila?
To uvěření se teprve tvoří, to proto asi chodím o tom o všem diskutovat.
To je svým způsobem dobře, člověk nemá slepě přijímat, ale hledat, aby nacházel.
1