Zenový mistr se chystal, že promluví na vesnickém tržišti. Pečlivě si svůj proslov připravil a právě se ho chystal přečíst, když v tom prudký závan větru odnesl listy papíru do větví citroníku. Zaskočený mistr ztratil nit, a tak prohlásil: "Přátelé, zde je v kostce to, co jsem vám chtěl říci: 'Když mám hlad, jím, a když jsem unavený, spím." "Ale Mistře, nedělají snad všichni lidé to, co vy?" ozval se někdo z davu. "Ne, nedělají to samé!" "Jak to, Mistře?" "Protože lidé, když jedí, myslí na tisíce jiných věcí, a když usnou, myslí zase na své problémy. Proto nedělají to samé co já!" Mnich se vmísil do davu, přijal dary a těm, kteří se ho ještě vyptávali, odpovídal: "Pokud chcete nějaké podrobnosti, jsou ve větvích citroníku..." -
Předmět diskuze:
❤️ MY VŠICHNI LIDÉ JSME VLASTNÍMI MILOVANÝMI SYNY A DCERAMI BOHA STVOŘITELE, OTCE, PÁNA A SPASITELE LIDSTVA, KTERÝ JE "JEDNOJEDINÝM" ŽIVÝM BOHEM V CELÉM VESMÍRU! (P.S. TATO VEŘEJNÁ DISKUZE NEPROPAGUJE JUDAISMUS, KŘESŤANSTVÍ, ISLÁM NEBO JAKÉKOLI JINÉ NÁBOŽENSTVÍ, I KDYŽ JICH JSOU STOVKY A TISÍCE. TATO DISKUZE JE O CELÉ LÁSCE A SVATÉ ÚCTĚ K BOHU STVOŘITELI A OTCI LIDSTVA!) ❤️


A kde je ten citroník? 

V srdci naší lidské duše je skutečně hodně
odpovědí. . . 