O MOUDRÉ MYŠCE - bajka
Blízko pole u lesa bydlela na mezi malá šedivá myška. Jednou z rána
dostala psaní od kamarádky z města. Přítelkyně ji zvala k sobě na
návštěvu a slibovala takové hody, že se jí jen sliny sbíhaly.
"Přijď co nejrychleji, ráda tě pohostím. Už se na tebe moc těším,"
psala městská myš.
Polní myška si svázala uzlíček a vydala se na cestu. Těšila se, jak si
konečně na něčem bez práce pochutná a nebude muset shánět každé
zrníčko, jak byla doma zvyklá.
Městská myška opravdu v ničem nepřeháněla, měla připravené samé
dobroty. Bylo tam pečené kuřátko, slanina, kus sýra a oříšky, nad
takovými hody jen oči přecházely. Myšky jedly, pily a hodovaly, avšak
když byly v nejlepším, ozvaly se vedle kroky. Obě se strašlivě lekly a
honem se utíkaly schovat. Po chvíli se vrátily ke svým pochoutkám, sotva si
ale uždibly malý kousek, uslyšely hlasy a už zase běžely do skrýše.
Když se všechno uklidnilo, domácí myška se opět chystala hodovat. Jenže
ta polní sbalila uzlíček a pravila: "Milá kamarádko, vracím se domů,
každé zrníčko snědené v klidu je mi stokrát milejší než tvoje hostina,
kde se u každého sousta třesu strachy."
Nic nedala na přemlouvání své přítelkyně z velkého města, popadla
raneček a pospíchala domů.
P.S.
Tu samou bajku od Ezopa jsem tu už opsal, ale tato verze, kterou zveřejnil La
Fontaine, se mi zdá pro děti přitažlivější! A před Bohem dětmi jsme, s
tím se smiřte!!!