Předmět diskuze: ❤️ My všichni lidé, Boha z milosti Boží znající, v Boha věřící i v Boha nevěřící, Boha vroucně, oddaně a se svatou úctou k němu milující i Boha "ateisticky" ignorující, jsme vlastními Syny a Dcerami Božími a Živý Bůh, který je jediným Bohem v celém vesmíru, je láskyplným Stvořitelem, milujícím Tatínkem, spravedlivým Panovníkem a milosrdným Spasitelem nás všech! V této diskuzi je povoleno vyznávat lásku Bohu opakovaně a klidně stejnými láskyplnými slovy a to bez omezení 24 hodin denně! Láska k Bohu tu není zakazována, ať už se projevuje třeba pouhým vyznáním: "Tatínku! Lásko moje! Bože a Pane můj! Miluji Tě!" Nestyďte se tedy Boha Otce svého milovaného svým vyznáním lásky oslovit a potěšit - vždyť tím můžete duchovně "probudit" a inspirovat i své ostatní, po Bohu Otci svém skrytě toužící bratry a sestry! ❤️ UPOZORNĚNÍ: "Svévolní lidé z Božího Písma odstranili svaté jméno Boží, které se tak trochu skrývá pod zkratkou ('JHVH') a nahradili ho pohanským slovanským jménem 'Hospodin'! Já tuto jejich svévoli odstraňuji a napravuji ji používáním výrazu "Živý Bůh" a někdy k tomu dám do závorky ('JHVH'). Ano, co oni svévolně upravili, to já, z moci Boží mně svěřené, napravuji." (ŽIVÉ SLOVO BOŽÍ) ❤️
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
1
1
Kdysi
myška kousla býka, ten se rozzuřil a rozběhl za ní; myška vklouzla do
díry. Býk rozkročený zdivo rohy rozbíjel, až vysílený klesl těsně u
díry a podřimoval . . . Myška zatím vykoukne a znova býka kousne, potom
zaleze. Býk rázem povstal; CO MÁ DĚLAT, NEVĚDĚL, byl na rozpacích . . .
Myška k němu zašušká: "Ne velký vždy je mocný! Jsou též případy, že
malinký a nízký bývá silnější." 
, jindy tak: 
nebo tak: 
Ano, ta
touha v nás žije! 
Už dlouho
brousil rybář mořským pobřežím a s tenkým prutem v ruce sháněl
obživu; i chytne na svou žíni rybku nevelkou - nu, na pečení v pánvi
zrovna nebyla. Tu třepotavá rybka prosí rybáře: "Což pro tebe mám cenu?
Co ti prospěju? Jsem holé mládě: vždyť mi matka kambala zde pod tou skalou
dala život nedávno. Tak pusť mě zatím, nevraždi mě zbůhdarma! Až
mořskou řasou pořádně se vykrmím a povyrostu, hodna stolů bohatých, pak
znova si mě chytneš - zase tadyhle." A zmítala se, vzdychala a prosila . . .
Ten starý rybář nedal se však obloudit; když ostrým sítím rybku
provlékl, povídá: "Kdo nedbá zisků jistých, třebas malinkých, a štve se
za nejistým, jak je bláhový!" 
1
Děkuji!
Ale člověkem budete jistě také, o tom jsem v mysli přesvědčen...