jako
krteček s kapsami
Myslím na Tatínka!
Je úžasný! Kdyby nebyl Bohem, byl by vynikajícím člověkem!
Jsem rád, že jsem byl na procházce ráno!
Nyní už hodně dlouho venku prší...
Mám doma sice holínky a nepromokavou bundičku, ale nosím raději mikinu s
kapuckou a vestu, která má hodně kapes!
O ZAJÍCI A ŽELVĚ - bajka
Ležel zajíc na pasece a najednou se k němu přihrnula želva.
"Vsadím se s tebou, že budu u lesa dřív než ty," povídá želva
zajíci.
"Cha, chá," zasmál se zajíc, "ty se mnou chceš závodit? Vždyť lezeš
pomalu jako šnek a mě ani nejrychlejší pes nedožene. Ale jak myslíš,
vsaďme se tedy."
Tak začal velký závod. Želva spěchala, jak to jen nejvíce dovedla,
supěla, ale marná snaha, kupředu se pohybovala jenom pomaloučku. Vytrvale se
však dívala jen na les před sebou., neohlížela se a stále se zvolna, ale
odhodlaně a statečně blížila ke svému cíli. Zajíc zatím pohodlně
ležel na zádech a říkal si: "Času dost, na jejich sto kroků stačí mi dva
skoky a stejně budu u lesa první."
Po chvíli se podíval na želvu, která se usilovně pachtila kupředu.
"Jak je směšná, co bych se honil," říkal si zajíc a odpočíval dál.
Za nějakou chvíli se líně otočil a podíval se k lesu. Vytrvalá želva
byla najednou kousíček od cíle.
"To snad není možné!" Překvapený zajíc rychle vyskočil, dal se do běhu,
ale želvu již nedohonil. Když přiběhl k cíli, želva už na něj čekala,
radostně se zasmála a řekla: "I ten nejrychlejší běžec může přijít
pozdě, když nevyrazí včas."
Jestli ano,
potom je to v pořádku!
Jestli ne,
potom je to v pořádku také!
-
A nyní trochu humoru od pana Šimka!
PISATEL: Co je horší? Strach nebo žízeň?
ŠIMEK: Nejhorší je strach, že nebude co pít.
PISATEL: Proč je svět rozdělen na lidi dobré a špatné?
ŠIMEK: Kéž by byl rozdělen. Ale ono je to promíchané.
PISATEL: Mám přezdívku krtek. Nevíte proč?
ŠIMEK: Asi do všeho ryjete.
PISATEL: Stalo se Vám někdy, že jste přišel do stodoly a spadly na Vás
vidle?
ŠIMEK: Ne. Co skončily husitské bouře, jsem nedostal ani cepem.
PISATEL: Byl jste na vojně a proč?
ŠIMEK: Byl, protože mě mermomocí chtěli.
PISATEL: Chodíte rád do kina?
ŠIMEK: Podle toho, vedle koho sedím.
PISATEL: Můj malý bratr se stále počurává. Nevíte, čím to je?
ŠIMEK: Asi se narodil na Medarda.
PISATEL: V noci se mi často zdá, že jsem kůň. Nejde o nějaký typ
choroby?
ŠIMEK: Spíš Vám lezou z matrace žíně.
PISATEL: Babička mi stále tvrdí, že jsem Vám podobný. Je mi čtrnáct.
Co mám dělat?
ŠIMEK: Doufat, že z toho vyrosteš.
PISATEL: Měl jste už někdy strach?
ŠIMEK: Ano, ale naštěstí jsem stačil doběhnout.
PISATEL: Jak dlouho vydržíte pod vodou?
ŠIMEK: To záleží na tom, kdo mě na břehu hledá.
PISATEL: Čím jste chtěl být, když jste byl malý?
ŠIMEK: Svačinářem v hladomorně.
PISATEL: Chodil jste často za školu?
ŠIMEK: Ne, jenom když bylo v komůrce obsazeno.
PISATEL: Přišel byste ke mně na kávu?
ŠIMEK: Ale napijete se první.
PISATEL: Co je podle Vás nejkrásnější na lásce?
ŠIMEK: Že prochází žaludkem.
PISATEL: Co se stane, když neznámé těleso letí neznámou rychlostí "Y"
a narazí do neznámého tělesa "Q"?
ŠIMEK: V tom případě jsme všichni v "p".
PISATEL: Uvítal byste zimní spánek?
ŠIMEK: Kdyby mi šel plat, tak ano.
PISATEL: Jaký účes se Vám líbí?
ŠIMEK: Na velblouda. Vyholit lebku a dvě rány kladivem.