Nemáte kamarády, přátele? Lásku?
Někoho, komu důvěřujete?
Nemáte kamarády, přátele? Lásku?
Někoho, komu důvěřujete?
Jsem mezilidsky naprosto izolovaný! A to záměrně!
Důvěřuji pouze Bohu! Lidem nikdy!!!
P.S.
Hovořím s lidmi, chce-li Bůh, a jsem k nim slušný, ale mé srdce patří
Tatínkovi... 
Vypadalo to, že je tam nějaké pouto. Tedy stav, který je nadstandartní vůči ostatním.
To nevím, ale jsou i lidé, kteří mě vnímají velmi hezky a velmi hezky
se ke mně i chovají... 
Ne všichni lidé ke mně mají zášť a nenávist!!! Bůh zázraky umí...

Kdybychom si vůbec nedůvěřovali, nebylo by lidských společenství.
Důvěřujeme si tak, jak jsme ochotni to přijmout a nebo jak jsme
nuceni:-)