Ahoj....i tohle je ,,život,, .. 
Já si spíš ráda vzpomínám,na dobu, když jsem chodívala na hřbitov s
tatínkem. Měla takový hnědý kabátek, říkalo se tomu tedyberák....něco
jako kožíšek. Maminka mi vždycky říkala, at si dávám pozor, abych si ten
kabát nepokapala voskem . No ale, tatínek mi na hřbitově zapálil svíčku a
procházeli jsme mezi hroby. Než jsme došli k tomu našemu, kde měl tatínek
oba rodiče. Zemřeli oba velmi brzy, při nehodě , měli jen 42 let... No a
tam jsme dali věneček, zapálili dvě svíčky ve skle , řekli moji
modlibičku, a pomalu šli domů....já zase se svíčkou v ruce. A potom doma
byl šrumec. Kabát byl celý skypaný voskem.... 
Maminka ho potom žehlila přes piják,aby ten vosk dostala dolů.... 